Měření průtoku plynů Coriolisovým průtokoměrem

Měření průtoku plynů Coriolisovým průtokoměrem

Coriolisovy průtokoměry nalezly široké uplatnění při měření průtoku kapalin. Od počátku osmdesátých let bylo v celém světě instalováno více než 300 tisíc těchto přístrojů. Nová konstrukce Coriolisových průtokoměrů vykazuje podstatně lepší citlivost v oblasti malých průtoků, menší tlakovou ztrátu a velkou odolnost vůči šumu. To jsou faktory, které umožňují použít Coriolisovy průtokoměry i pro měření průtoku plynů. Ve světě nyní funguje více než 15 tisíc Coriolisových průtokoměrů použitých pro měření plynů. Měření průtoku plynu Coriolisovými průtokoměry se dostalo do standardů společností jako AGA, API, Measurement Canada, PTB (Německo) a NMi (Nizozemí).
Článek poukazuje na možnosti použít Coriolisovy průtokoměry pro měření průtoku plynů v chemické výrobě, při dopravě zemního plynu, pro měření průtoku vlhkých plynů, pro měření dodávky paliva pro plynové turbíny a pro fakturační měření. V článku jsou uvedeny údaje získané v laboratořích NOVA Research and Technology, Southwest Research Institute (SwRI) a Pigsar (SRN).

1. Úvod

V posledních letech výrazně roste počet aplikací Coriolisových průtokoměrů, a to především u průtokoměrů používaných při měření plynů. Použití starších typů Coriolisových průtokoměrů pro měření průtoku plynu bylo limitováno několika faktory. Především to byla relativně velká tlaková ztráta průtokoměru (přibližně 250 kPa), která byla nutná pro dosažení dostatečné přesnosti. Velké průtokoměry (70 až 100 mm) nebyly pro měření průtoku plynu vhodné, protože jejich signál byl velmi ovlivněn šumem a změnami tlaku plynu. Ačkoliv objem prodeje rostl, dodavatelé se soustřeďovali na měření průtoku kapalin.

Nová konstrukce Coriolisových průtokoměrů, která byla vyvinuta počátkem devadesátých let, umožnila přesně měřit průtok plynu dokonce při malých tlacích okolo 100 kPa. Citlivost se podstatně zvětšila a tlaková ztráta zmenšila (pro typickou aplikaci při distribuci plynu o tlaku 3,5 MPa je tlaková ztráta 20 kPa). Coriolisovy průtokoměry přinášejí do oblasti měření průtoku plynu mnohé výhody a lze říci, že jejich použití je v této oblasti ještě výhodnější než při měření průtoku kapalin. Důvodem je stlačitelnost plynů, která způsobuje, že při použití jiných metod měření je nutné měřit také absolutní tlak plynu, teplotu, popř. složení měřeného plynu.

Snímače, které měří průtok plynu na jiném principu než prostřednictvím Coriolisovy síly, je třeba pravidelně udržovat (kontrolovat clony, měnit ložiska u turbínových průtokoměrů, kalibrovat atd.). Některé z těchto metod jsou citlivé na správný průtočný profil a uklidňovací délku. Naproti tomu u Coriolisových průtokoměrů není přesnost závislá ani na složení plynu ani na průtočném profilu nebo přítomnosti vírů a je také méně závislá na provozních podmínkách. Náklady na údržbu a instalaci jsou obvykle menší než u jiných metod měření.

Coriolisovy průtokoměry jsou určeny pro malé průměry potrubí. Největší podíl v nabídce všech dodavatelů tvoří čtyřpalcové průtokoměry (u zemního plynu je to 6 až 8").

Coriolisovy průtokoměry jsou určeny pro malé průměry potrubí. Největší podíl v nabídce všech dodavatelů tvoří čtyřpalcové průtokoměry (u zemního plynu je to 6 až 8"). Z hlediska nákladů na instalaci, které zahrnují:

• pořizovací náklady,
• teplotní a tlakovou kompenzaci (u objemových měření),
• náklady na uklidnění proudu (u metod, kde je nejistota měření ovlivněna přítomností turbulencí jsou Coriolisovy průtokoměry ve srovnání s jinými typy průtokoměrů velmi výhodné).

Coriolisovy průtokoměry se používají především v těchto aplikacích:

• pro průměry potrubí menší než 6" (je sice možné instalovat je na paralelní potrubí, ale 8" je skutečně horní limit),
• pro velkou přestavitelnost (běžně 20 : 1 až 50 : 1) – lze vyloučit nutnost instalovat paralelní potrubí,
• pro znečištěné a vlhké plyny, kde je výrazně menší potřeba údržby než u jiných metod,
• tam, kde není možné instalovat uklidňovací potrubí,
• pro plyny, u nichž se mění složení a hustota,
• pro tekutiny v kritické fázi jako etylen (C₂H₄) nebo oxid uhličitý (CO₂), kde je fakturační i provozní objemové měření velmi nákladné.

V současné době se ve světě přibližně 10 % všech Coriolisových průtokoměrů používá pro měření průtoku plynu. Toto číslo je možné porovnat s údajem, že měření průtoku plynů (s výjimkou páry) tvoří asi 26 % všech měření průtoku. Z toho 16 % jsou provozní měření a přibližně 10 % měření při dopravě zemního plynu.

Coriolisovy průtokoměry jsou primárně určeny jen pro měření jednofázových tekutin, ačkoliv v dalších odstavcích se zmíníme i o slibných výsledcích při měření vlhkých plynů.

Uživatelé v současné době vyžadují od snímačů nejen velkou spolehlivost a přesnost, ale také standardní výstupy. Coriolisovy průtokoměry nové konstrukce s vylepšenou vyhodnocovací jednotkou splňují i posledně jmenovanou podmínku.

Z uvedeného vidíme, že Coriolisovy průtokoměry si nedělají nároky na to, aby byly naprosto univerzálními průtokoměry pro měření průtoku plynů, ale tam, kde je jejich použití technicky vhodné, jsou obvykle velmi výhodné jak z hlediska nákladů na instalaci, tak i z hlediska celkových nákladů na pořízení (TCO), které zahrnují i náklady na údržbu a servis.

1.1 Přepočet na normální podmínky
Coriolisovy průtokoměry měří hmotnostní průtok tekutiny (plynu nebo kapaliny). Při měření průtoku kapalin lze využít současné měření hustoty kapaliny. Její hodnotu lze potom použít pro výpočet objemového průtoku. To je užitečné např. pro fakturační měření průtoku nafty nebo benzinu, kdy je objem přepočítáván na standardní podmínky (např. objem v litrech při 15 °C).

Průtok plynu se obvykle přepočítává na normální podmínky a uvádí se např. v normovaných metrech krychlových za hodinu (Nm³/h). Přímé měření hustoty se nepoužívá, častěji se pro výpočet průtoku využívá hustota plynu za normálních podmínek. Ta se však mění s jeho složením, takže je nutné přímo analyzovat složení, např. plynovým chromatografem. Pro přepočet na objemový průtok se používá tento vzorec:

kde Q_V je objemový průtok za normálních podmínek (Nm³/h), Q_m hmotnostní průtok změřený Coriolisovým průtokoměrem (kg/h), r_N hustota plynu za normálních podmínek (kg/Nm³).

Stejně jako vývoj několikakanálových ultrazvukových průtokoměrů před několika lety, i vývoj Coriolisových průtokoměrů se snaží splnit především nároky na měření průtoku zemního plynu. Není divu, že jejich vývoj pozorně sledují mnohé plynařské společnosti. Coriolisovy průtokoměry pro měření průtoku zemního plynu jsou např. součástí TMC#11 společnosti AGA.

Coriolisovy průtokoměry pro měření průtoku kapalin se používají od konce sedmdesátých let; od roku 1992 se používají také pro provozní měření průtoku plynů (instalováno více než 5 000 přístrojů). Dalších 10 000 průtokoměrů slouží k měření průtoku stlačeného zemního plynu (20 MPa) jako paliva pro dopravní prostředky.

V dalším textu budou představena některá technická vylepšení a výsledky testů Coriolisových průtokoměrů při měření průtoku zemního plynu. Budou představeny také některé konkrétní aplikace, s důrazem na uplatnění na americkém a evropském trhu.

2. Technická vylepšení a výsledky testů

Omezení, která byla u starších typů průtokoměrů, způsobila, že Coriolisovy průtokoměry byly považovány za průtokoměry vhodné pouze k měření průtoku kapalin.

Aby bylo možné Coriolisovy průtokoměry použít pro měření průtoku plynu, bylo nutné do jejich výzkumu a vývoje vložit nemalé prostředky. Zájem konstruktérů se soustředil především na:

• citlivost v oblasti malých průtoků a stabilitu nuly,
• snížení tlakové ztráty,
• zvýšení odolnosti vůči šumům způsobeným nestabilitami průtoku a mechanickými vibracemi.

Technická vylepšení vyvolala optimistická očekávání, že Coriolisovy průtokoměry bude možné dobře využít pro měření průtoku plynů; ale skutečnost bylo nutné ověřit testy v laboratořích i v provozních podmínkách.

2.1 Výsledky testů z nezávislých laboratoří
Nové typy průtokoměrů byly testovány v nezávislých laboratořích a jejich vlastnosti byly ověřeny na více než 5 000 průtokoměrech instalovaných v provozních podmínkách. Testy byly vykonány ve čtyřech laboratořích, mimo jiné v Colorado Engineerig Experiment Station, Inc. (CEESI) v USA a v Pigsar – Ruhrgas v SRN.

2.2 Schválení pro fakturační měření
Německý úřad pro váhy a míry PTB na základě části testů realizovaných laboratoří Pigsar schválil již v roce 1997 Coriolisův průtokoměr pro fakturační měření. PTB, stejně jako nizozemský NMi, schválil průtokoměry Micro Motion CMF 100 (1"), CMF 200 (2") a CMF 300 (3"). NMi kromě toho schválila i CMF 050 (1/2"). NMi schválila všechny uvedené průtokoměry pro fakturační měření zemního plynu, přičemž kalibrovat je lze i na vodu (není tedy nutné ke kalibraci používat plyn). Obdobná schválení byla vydána i v České republice. V ČR jsou v současné době schváleny všechny průtokoměry typu D a CMF, a to jak pro kapaliny, tak pro plyny. Do konce března tohoto roku budou certifikovány nové převodníky s technologií DSP (tzv. převodníky MVD).

NMi vydal Metodiku pro počáteční kalibraci, která stanovuje postup kalibrace ve dvou krocích. V prvním kroku je určena nejistota měření průtokoměru, přičemž se jako měřené médium používá voda („kalibrace na vodu“). V druhém kroku je průtokoměr ověřen v provozu. Ověřuje se pouze v oblasti minimálního průtoku, bez nutnosti opakovat dynamický test. Tuto metodiku lze uplatnit proto, že při zkouškách bylo ověřeno, že nejistota měření určená kalibrací na vodu odpovídá nejistotě při měření průtoku jiných kapalin i plynů.

2.3 Vlhký plyn
Umesh Karnik a John Geerligs (NOVA Research & Technology Center) provedli zkoušky, aby zjistili nejistotu měření třípalcového Coriolisova průtokoměru (Micro Motion) při znečištění měřeného média kapalinou. Zkoušky byly uskutečněny v Didsbury Test Facility na zemním plynu o tlaku přibližně 5 MPa.

Plyn byl kontaminován etylenglykolem. Průtok během testů byl 3,6 a 5,4 kg/s, čemuž odpovídá rychlost proudění 13 a 27 m/s. Maximální dosažitelný hmotnostní poměr znečišťující kapaliny a plynu byl přibližně 5,5 %.

Relativní nejistoty odchylky změřené hodnoty m_Coriolis od hodnoty určené kalibrem m_ref jsou na obr. 1. Odchylka je lineárně závislá na poměru hmotnosti plynu a kapaliny. Ovšem průtokoměr neměří pouze průtok plynu, ale celkový hmotnostní průtok. Na obr. 2 je proto odchylka vztažená ne na průtok plynu, ale na součet průtoku plynu a kontaminující kapaliny. Průtok plynu je určen kalibrem, průtok kapaliny rotačním objemovým průtokoměrem. Odchylky hodnot změřených Coriolisovým průtokoměrem od kalibrovaného celkového hmotnostního průtoku jsou menší než 1 %.

2.4 Odolnost proti šumu
Umesh Karnik konstatoval, že u průtokoměru CMF300 naměřil při velkých rychlostech proudění šum, který způsoboval relativně velkou nejistotu měření. K měření, která prováděl, stejně jako všechna provozní měření uskutečňovaná do té doby, byly použity analogové převodníky, které nebyly ve všech případech schopny odfiltrovat šum tvořící se při velkých průtocích. Nová elektronika však již má zlepšenu filtraci šumu, a opakovatelnost měření je proto lepší.

MVD je obchodní značka převodníku (Emerson Process Management) založeného na obvodech s digitálním zpracování signálu (DSP). Signál ze senzorů je přiveden do vyhodnocovací jednotky, namontované přímo na převodníku. Z této jednotky jde dvojvodičovým vedením do převodníku již digitální signál, který je v převodníku konvertován na standardní výstup (např. 4 až 20 mA – HART, Modbus apod.).

Efektivita digitálního zpracování signálu byla zkoušena pomocí tří sériově zapojených průtokoměrů, CMF300 s převodníkem s DSP, CMF300 s analogovým převodníkem a clonovým průtokoměrem. Tlak měřeného vzduchu byl 170 kPa, rychlost proudění 100 m/s, světlost 3".

Data na obr. 4 ukazují na zlepšenou stabilitu signálu ve srovnání s „klasickým“ analogovým zpracováním signálu. Opakovatelnost měření průtoku se zlepšila oproti analogovým převodníkům asi desetkrát. Úroveň šumu je blízká hodnotám při měření s použitím clony.

3. Jak ovlivňuje aplikace DSP měření průtoku plynu

Pokrok ve zpracování signálů a aplikace DSP zlepšily výkon i přesnost měření hmotnostních průtokoměrů Micro Motion (Emerson Process Management). Signálový procesor DSP je neoddělitelnou součástí jejich senzoru. Dva modely převodníků mají standardní čtyřvodičové výstupní zapojení. Průtokoměry s DSP umožňují:

• filtrovat šum a tím zlepšit vlastnosti průtokoměru,
• redukovat tlakovou ztrátu u aplikací s malým statickým tlakem v potrubí,
• zlepšit časovou odezvu u aplikací s vysokou úrovní šumu.

V minulosti byla celková nejistota měření vyjadřována jako kombinace příspěvků základní nejistoty měření a stability nulového signálu. Při použití elektroniky s DSP je nejistota měření specifikována základní nejistotou měření v celém rozsahu měření až do bodu protnutí křivky stability nulového signálu.

Dopad této změny bude patrný zejména v aplikacích pracujících při dolní hranici měřicího rozsahu senzoru, kdy je požadována malá tlaková ztráta. Do této kategorie spadají především aplikace měření plynů při nízkých tlacích.

Při výběru vhodného senzoru je nutné hledat kompromis z hlediska požadované přesnosti, tlakové ztráty a přestavitelnosti. Je-li požadována malá tlaková ztráta, je vhodný velký senzor. Je-li nutná velká přestavitelnost a maximální přesnost, použije se senzor malý. Aplikací DSP je zákazníkovi nabídnuta větší flexibilita při výběru senzoru odpovídajícího jeho potřebám.

3.1 Přesnost měření průtoku plynu
Při měření průtoku plynu se zvětšil rozsah přestavitelnosti a zmenšila se základní nejistota měření na 0,35 %. To znamená, že zákazník, který ve své aplikaci pracuje při hodnotách 10% nominálního průtoku, zaznamená při přechodu od analogového převodníku k převodníku s DSP zlepšení přesnosti o 60 %.

Uvedeme nyní příklad použití. Jeho zadání je v tab. 1. V první variantě dosahuje nejistota měření při maximálním průtoku 1 %, nicméně při přestavitelnosti 5 : 1 pracuje CMF300 s 9739 při menších průtocích s nejistotou měření větší než 1 %. U druhé varianty se nejistota měření v celém rozsahu průtoku pohybuje do požadovaného 1 %, nicméně tlaková ztráta při maximálním průtoku překračuje hodnotu 70 kPa. Je velmi nepravděpodobné, že zákazník bude moci akceptovat zařízení, které k měření využívá tak velkou část tlaku v potrubí. Třetí varianta využívá velký senzor CMF300 s převodníkem MVD. Při maximálním průtoku je nejistota měření 0,35 % a je pod požadovaným 1 % v celém rozsahu měření. Tlaková ztráta při maximálním průtoku činí 15 kPa.

Tab. 1. Příklad použití při měření průtoku plynu

4. Příklady aplikací

4.1 Zkušební a provozní separátory
Coriolisovy průtokoměry jsou umístěny na potrubí pro kapaliny (voda a olej) i na potrubí pro plyny a celkově zefektivňují konstrukci separátoru. Setkali jsme se s případem, kdy úspora na konstrukci, výrobě a instalaci činila více než 100 000 USD. Velká přestavitelnost průtokoměrů umožnila eliminovat mnoho paralelních potrubních tras. Zmíněná aplikace si zaslouží ještě zvláštní poznámku, neboť měřený plyn je vlhký s obsahem kondenzátu. Měření v této situaci v širokém rozsahu podmínek významně zlepšuje provoz separátoru.

4.2 Řízení dávkování paliva
Významní američtí dodavatelé plynových turbín navrhují konstrukční modely s velkým výkonem a malými emisemi. Pro měření průtoku spalovaného zemního plynu využívají trojice Coriolisových průtokoměrů v každé ze tří spalovacích zón (palivových „tratí“). Kombinace velké přestavitelnosti, přesnosti a odolnosti vůči vibracím spolu se snadnou instalací vylučují nutnost dlouhých uklidňovacích potrubních tras. Coriolisovy průtokoměry jsou tak ideálním řešením.

4.3 Komerční transport zemního plynu
Specifickým příkladem vlastností Coriolisových průtokoměrů při měření průtoku plynu je předávací stanice zemního plynu v západní Austrálii. Jde o aplikaci fakturačního transferu mezi touto stanicí a kogeneračním zařízením na výrobu elektřiny. Průtok plynu se zde pohybuje v rozmezí 300 až 24 000 Nm³/h při tlaku 3,1 MPa. Jsou tu paralelně použity dva 3" průtokoměry a třetí jako záložní.

Coriolisovy průtokoměry byly na tomto místě instalovány pro snížení nákladů na kalibraci a údržbu oproti původním tradičně používaným turbínovým snímačům. Vzhledem k tomu, že Coriolisovy průtokoměry nevyžadují rovné uklidňovací potrubní trasy ani zařízení na usměrňování toku, byly náklady na instalaci pětkrát nižší i přes nutnost instalovat paralelní průtokoměry pro větší průtoky.

Navíc byly podstatně sníženy náklady na pravidelnou údržbu, neboť Coriolisovy průtokoměry nemají žádné pohyblivé komponenty, a jejich spolehlivost je proto velká. Tato vlastnost měla pozitivní vliv také na náklady na kalibraci a validaci.

Vnitřní kontroly vykonané zákazníkem ukázaly shodu lepší než 0,1 % u všech transferů plynu. Průtokoměry jsou zde provozovány již déle než čtyři roky.

4.4 CO₂ z elektrárny umožňuje rajčatům růst
Elektrárna v Rotterdamu (Nizozemí) ročně vyprodukuje několik set tisíc tun odpadních plynů s 10% obsahem CO₂. Oxid uhličitý je vedlejším produktem technologických procesů v elektrárně a je dodáván společnosti Eneco (společnost pro distribuci plynu). Tento plyn našel velmi dobré uplatnění v zemědělství, kde se využívá pro podporu růstu plodin ve sklenících. Externí dodávky CO₂ umožnily zemědělcům zbavit se nutnosti v letních měsících spalovat zemní plyn pouze pro výrobu CO₂ (když tak činili, vyráběli množství odpadního tepla). Zmíněný projekt je nejen šetrný k životnímu prostředí, ale ušetří zemědělcům i značnou sumu peněz.

Odpadní plyn s 10% obsahem CO₂ občas bývá vlhký. Instalované turbínové průtokoměry mají s vlhkými plyny problémy. V loňském roce muselo Eneco vyměnit a zrevidovat šedesát instalovaných turbínových průtokoměrů s odhadem nákladů 36 300 EUR.

Eneco potřebovalo čtrnáct nových certifikovaných průtokoměrů pro fakturační měření dopraveného plynného CO₂. Z důvodu vysokých nákladů na údržbu turbínových průtokoměrů hledalo alternativní řešení. Výhody Coriolisových průtokoměrů, jako absence pohyblivých součástí, přímé měření hmotnostního průtoku, neexistence poruch způsobených vlhkým plynem a jednoduchost fiskálního měření, vedly k tomu, že Eneco zvolilo průtokoměry Micro Motion.

Průtokoměry v této aplikaci měří průtoky 300 až 3 000 Nm³/h. Hustota měřeného plynu je 1,33 kg/Nm³, tlak 250 až 800 kPa a teplota 0 až 30 °C. Všech čtrnáct průtokoměrů CMF300 bylo nainstalováno a ověřeno NMi a pracuje bez problémů od května 2001. NMi ověřil průtokoměry podle Metodiky pro počáteční kalibraci (viz kap. 2.2).

4.5 Měření průtoku vodíku
Měření průtoku vodíku je všeobecně považováno za velmi náročné pro jeho velmi malou hustotu. Vodík i mnohé jiné procesní plyny (např. na obr. 5 je měření průtoku kyslíku) se často dopravují pod velkým tlakem potrubím s malou světlostí. Pro tyto aplikace jsou Coriolisovy průtokoměry ideálním řešením.

Klíčové výhody měření průtoku vodíku Coriolisovým průtokoměrem:

• malá nejistota měření, vycházející z vlastního principu měření v širokém rozmezí přestavitelnosti,
• nízké náklady na rutinní údržbu, protože průtokoměr neobsahuje pohyblivé součásti,
• jednoduchá instalace a údržba – nejsou nutné dlouhé rovné potrubní trasy, filtry a sítka.

4.6 Doprava etylenu
Etylen se všeobecně pokládá za plyn, jehož průtok se obtížně měří, neboť jeho vlastnosti jsou dosti odlišné od vlastností ideálního plynu. V dále popsané aplikaci se Coriolisovy průtokoměry používají k měření průtoků v rámci jedné technologie pro usnadnění stanovení hmotnostní bilance. Ve Fina Antwerp Olefins (FAO) začali testovat a vyhodnocovat použití průtokoměrů Micro Motion v roce 1999. Hlavním důvodem, proč si cení Coriolisových průtokoměrů, jsou nízké náklady na instalaci, údržbu a kalibraci a dále skutečnost, že tyto snímače mají stejnou, ne-li menší nejistotu měření jako současné standardní průtokoměry (0,5 %).

FAO produkuje a prodává etylen pro chemický a petrochemický průmysl. Tento plyn se zde vyrábí a přepravuje při tlacích 5,7 až 6,0 MPa a teplotách 15 až 25 °C. Za těchto podmínek se etylen nachází v superkritickém stavu, což znamená, že malá změna teploty se projeví velkou změnou hustoty. Proto je měření průtoku etylenu velmi obtížné.

Firma FAO a její zákazníci používali kombinaci turbínového průtokoměru a cely k měření hustoty ve spojení s elektronikou, která prováděla přímý výpočet hmotnostního průtoku. Kromě toho byla nutná ještě pomocná zařízení, jako např. filtry, síta a izolace. Typické náklady spojené s instalací jedné takovéto sestavy činí asi 50 000 EUR.

Mnohaleté zkušenosti s uvedeným „tradičním“ měřením hmotnostního průtoku ukázaly vysoké roční náklady na údržbu a rekalibraci. Každý rok bylo nutné vyměnit ložiska v turbínách (etylen je velmi suchý) a hustoměrné cely (citlivý prvek) – tzn. že celá sestava musela být každý rok znovu kalibrována. Cena jedné takové kalibrace činí asi 15 000 EUR, přičemž v Evropě ji uskutečňuje pouze zkušebna ARG v Bayer Antwerp.

Srovnávací testy průtokoměru Micro Motion CFM 300 a tradiční kombinace turbíny s hustoměrem dokázaly, že rozdíl v měřené hmotnosti je pouze 0,1 % za měsíc. Průtokoměr Micro Motion byl přitom kalibrován pouze na vodu. Je tedy zřejmé, že v tomto případě nehraje typ média nijak významnou roli.

Na základě výsledků testů se FAO rozhodla vyměnit stávající měřicí systémy za Coriolisovy průtokoměry. Coriolisovy průtokoměry jsou velmi atraktivní alternativou k tradičním způsobům měření z několika důvodů:

• měří tekutiny v superkritickém stavu s přesností ±0,35 %,
• náklady na instalaci jsou nízké, protože hmotnostní průtok je měřen přímo,
• není nutné instalovat zvlášť ještě měření hustoty,
• nejsou nutná žádná pomocná zařízení typu filtrů apod.,
• náklady na kalibraci a validaci jsou minimální, neboť kalibrace na vodu je použitelná i pro etylen,
• průtokoměry vyžadují minimální údržbu, protože zařízení neobsahuje žádné pohyblivé součásti.

Bas van Ravenswaaij, Tom O’Bannion, Tim Pattern, Emerson Process Management
Překlad: Ing. Petr Jurček, PhD.,
odborná korektura: Dr. Ing. Radek Strnad, Emerson Process Management