Aktuální vydání

celé číslo

03

2024

Automatizační technika v energetice a teplárenství, úspory energie

Snímače teploty

celé číslo

Kongres IFAC Praha 2005: 2. informace a program průmyslových dnů

číslo 4/2005

Kongres IFAC Praha 2005: 2. informace a program průmyslových dnů

Článek navazuje na úvodní informaci o 16th IFAC World Congress Praha 2005, světovém kongresu pořádaném mezinárodní federací automatického řízení IFAC (International Federation of Automatic Control), uveřejněnou v časopise Automa č. 3/2005. V tuto chvíli je již stanoven technický program a je možné poskytnout přesnější informaci o jeho struktuře i o programu tzv. průmyslových dnů, kterými jsou úterý 5. a středa 6. července 2005. Na průmyslové dny byly přednostně zařazeny sekce aplikačního charakteru. Programový výbor přitom sestavoval časový rozvrh kongresu tak, aby příspěvky z jedné technické oblasti nebyly prezentovány současně ve dvou či více sekcích. Až na výjimečné případy se tuto zásadu podařilo dodržet.

Tab. 1. Význam kódového označení technické náplně tzv. milníků (Milestone Sessions v obr. 1)

Kód

Technická náplň

CC1

systémy a signály

CC2

metody návrhu algoritmů a systémů

CC3

počítače pro řízení, umělá inteligence a komunikace

CC4

mechatronika, robotika a přístrojová technika

CC5

systémy výroby

CC6

průmyslové systémy

CC7

dopravní systémy

CC8

bio- a ekosystémy

CC9

sociální systémy

Programové schéma kongresu nabylo během března konečné podoby podle obr. 1. Oproti původnímu záměru (viz časopis Automa č. 3/2005) byl samostatný středeční podvečerní blok panelových diskusí nahrazen semiplenárními přednáškami profesora Havleny a profesora Mareelse, které mají blízko k praxi, a tudíž vhodně zapadají do programu průmyslových dnů. Panelové diskuse budou organizovány v průmyslových dnech paralelně s technickými sekcemi. Ve schématu na obr. 1 jsou panelové diskuse, mezi něž se počítají i tzv. milníky, vyznačeny zeleným písmem. Význam kódového označení skupin technických oblastí, které milníky pokrývají, je uveden v tab. 1.

V dalším textu je představen program průmyslových dnů, popsána metoda přímého přístupu do databáze kongresu a vyhledávání v ní přes webové rozhraní a závěrem je zhodnocena účast autorů z průmyslu.

Program jednotlivých průmyslových dnů je zaměřen na mechatroniku, robotiku a automobilovou techniku (úterý 5. července) a na řízení procesů (středa 6. července). Zbývající časový prostor je po oba dny vyplněn sekcemi pokud možno s aplikačním zaměřením z ostatních oblastí.

První průmyslový den
(úterý 5. července): mechatronika, robotika, automobilová technika

Technický program prvního z průmyslových dnů zahájí Dr. Chand (Rockwell Automation) plenární přednáškou Od elektromotorů k pružným výrobním systémům. Po něm vystoupí profesor Isermann (TU Darmstadt) s druhou plenární přednáškou na téma Mechatronické systémy: inovované výrobky s vestavěným řízením.

Obr. 1.

Obr. 1. Aktuální časový rozvrh odborného programu Kongresu IFAC Praha 2005 (v angličtině jako jednacím jazyce kongresu)

První průmyslový den je na programu panelová diskuse s názvem Spolupracující robotické systémy člověk-robot a robot-robot spolu s dalšími dvěma panelovými diskusemi, jednou organizovanou technickými komitéty IFAC věnujícími se mechatronice, robotice a prvkům řídicích systémů a druhou organizovanou technickými komitéty IFAC sdruženými do skupiny dopravních systémů, a to včetně automobilové a letecké techniky.

Současně s panelovými diskusemi se uskuteční jednání v těchto aplikačně zaměřených technických sekcích:

  • programovatelné automaty a vestavné systémy,
  • aplikace v telematice a sítích,
  • automobilová mechatronika,
  • mechatronické řízení motorů,
  • snímače a akční členy v mechatronice,
  • aplikace mechatroniky,
  • řízení robotů,
  • automobilová diagnostika,
  • řízení dynamiky vozidel,
  • nové směry v řízení v automobilech,
  • inteligentní řízení automobilů,
  • pokročilá automatizace výroby,
  • integrace obchodních a výrobních systémů řízení, modely, nástroje a standardy,
  • řízení výroby léčiv,
  • optimalizace a řízení procesů a energetických systémů v reálném čase,
  • simulace a řízení procesů výroby moderních materiálů,
  • systémy pro distribuci elektrické energie,
  • stabilita elektrických energetických systémů,
  • řízení tepelných elektráren,
  • řízení elektráren a energetických systémů.

Vedle uvedených sekcí budou organizovány i další, které nemají nutně přímý vztah k průmyslové praxi, a to např.:

  • vazba mezi identifikací a řízením,
  • identifikace dynamických systémů v uzavřené smyčce,
  • návrh identifikačního experimentu,
  • supervizní řízení systémů diskrétních událostí,
  • stabilizace a řízení s PID regulátory,
  • frekvenční metody návrhu,
  • prediktivní řízení,
  • lineární a nelineární systémy,
  • aplikace optimálního řízení,
  • základy robustního řízení,
  • vestavné systémy pro řízení v reálném čase,
  • evoluční techniky v řídicích systémech,
  • aplikace neuro- a fuzzy řízení,
  • neuronové sítě v modelování a řízení,
  • adaptivní neuro-fuzzy řízení,
  • řízení biotechnologií,
  • ekonomické a obchodní systémy.

Druhý průmyslový den
(středa 6. července): řízení procesů a výrobních systémů

Program druhého průmyslového dne zahájí profesor Bruns (Siemens) plenární přednáškou s názvem Trendy v průmyslové automatizaci.

Ve středu bude organizováno pět panelových diskusí, a to na témata:

  • od řízení výrobního závodu k řízení spolupráce mezi podniky,
  • nové přístupy ke sledování a řízení procesů a výkonových/energetických systémů,
  • perspektivy pokročilých metod řízení v průmyslu,
  • infotronická technika pro automatickou údržbu,
  • moderní výuka řídicí techniky.

V rámci druhého průmyslového dne bude možné navštívit také další sekce s aplikačním zaměřením, např.:

  • řídicí systémy propojené sítí,
  • bezdrátové sítě pro řízení,
  • mikro-elekro-mechanické systémy,
  • pokročilé aplikace ve výrobních systémech,
  • interoperabilita: výzva pro moderní podniky,
  • holonické a agentově orientované řízení,
  • moderní automatizace ve výrobě buničiny a papíru,
  • vsádkové (batch) procesy řízené znalostmi,
  • průmyslové aplikace metod řízení spojitých procesů,
  • řízení hutních provozů, pecí a válcovacích stolic,
  • nové metody řízení v dolech a zpracování kovů,
  • diagnostika poruch v elektromechanických systémech,
  • adaptivní a integrované rozhraní řidič-vozidlo,
  • řízení spalovacích motorů,
  • řízení dvouproudových leteckých motorů,
  • inteligentní autonomní vozidla,
  • řídicí systémy v zemědělské výrobě,
  • modelování a řízení chodu čističek odpadních vod.

Ostatní technické sekce druhého průmyslového dne jsou zaměřeny na tyto oblasti:

  • identifikace dynamických systémů,
  • robustní, optimální a adaptivní řízení,
  • analýza a návrh hybridních řídicích systémů,
  • prediktivní řízení,
  • lineární systémy,
  • použití nelineárního řízení,
  • inteligentní modelování a identifikace dynamických systémů,
  • inteligentní prvky řídicích systémů,
  • řízení manipulátorů,
  • čidla robotů,
  • plánování výroby,
  • modelování a řízení výrobních systémů.

Sestavení osobního programu – přístup ke kongresové databázi

Výborným pomocníkem při hledání zajímavých příspěvků a sestavování osobního programu každého návštěvníka je webové rozhraní kongresové databáze na adrese http://www.ifac.cz. Systém umožňuje v databázi vyhledávat podle zadaného řetězce v názvu příspěvku, seznamu jeho autorů, klíčových slov a v textu abstraktu. Není problém zobrazit seznam článků pro každou z 39 technických oblastí stanovených mezinárodní federací automatického řízení – od modelování, identifikace a zpracování signálů, přes robotiku až po výuku řídicí techniky a automatizace. Tím je odstraněn věčný problém návštěvníka konference: že mu při velkém počtu paralelně pořádaných sekcí zpravidla uniknou ty sekce, ve kterých by při pečlivém hledání nakonec nalezl zajímavé příspěvky. Jde o situaci běžnou v případech, kdy jsou příspěvky zařazeny do sekce podle jiného tématu a klíčového slova, než by hledající předpokládal.

Tab. 2. Výsledky prohledávání kongresové databáze – příklad 1

Zadané heslo

Počet odkazů

adaptive control

111

evolutionary

22

fuzzy

123

fuzzy control

38

fuzzy modelling

17

genetic algorithms

63

neural control

10

neural network

136

PID

91

PID control

55

predictive control

142

robust control

127

Podívejme se nyní na výsledky hledání příspěvků podle zvolených klíčových slov a hesel. Hledá-li účastník např. příspěvky pojednávají o prediktivním řízením (heslo predictive control), dostane tabulku s odkazy na 142 příspěvků z různých technických oblastí, při zadání hesla PID získá 91 odkazů atd. – viz tab. 2 (o trvající popularitě adaptivního řízení a robustního řízení např. svědčí dosažená „skóre„ 111, popř. 127 příspěvků).

Obecná hesla mají většinou širší odezvu a vyhledávat lze i podle specifických aplikačních oblastí (tab. 3).

Obdobně např. při hledání algoritmů pro řízení průtoku, tlaku, rychlosti, polohy a pH se zadá flow control (18 odezev), pressure control (3), speed control (10), position control (19) a pH control (4).

Ze seznamu vyhledaných příspěvků lze dále „odskočit„ na úvodní informace o vlastním příspěvku, tj. zejména na abstrakt a seznam klíčových slov použitých autorem. Přes autora se zase lze vrátit na seznam všech jeho článků, popř. na všechny autory přijatých příspěvků, kteří jsou v kongresové databázi vedeni pod stejnou institucí.

Je možné vyhledávat a řadit i jednotlivé sekce, a to podle technické oblasti nebo podle typu sekce. Zvlášť si lze vybrat jen plenární či semiplenární přednášky, panelové diskuse, technické sekce s vyzvanými příspěvky nebo ostatní technické sekce. Z databáze se lze dozvědět i jména organizátorů sekcí a formu prezentace příspěvků, tj. zda jde o přednášku, nebo pružnější formu prezentace v podobě vývěsky (posteru) s osobní asistencí autora v době konání sekce.

Jsem si jist, že interaktivní přístup ke kongresové databázi výrazně zpřehlední nabitý program pěti kongresových dnů zájemci, který ví, co hledá.

Zastoupení firem v technickém programu

Položme si dále otázku, zda je pražský kongres IFAC atraktivní platformou i pro prezentaci firemního výzkumu a vývoje.

Tab. 3. Výsledky prohledávání kongresové databáze – příklad 2

Obecná hesla

Počet odkazů

Specifické aplikační oblasti

Počet odkazů

automation

64

aircraft

31

automotive

52

boiler

8

bio

83

chemical process

18

communication

116

coal

4

computer

101

distillation

13

control

1 655

distribution network

5

embedded

37

fault detection

97

hardware

30

fermentation

11

identification

250

flexible manufacturing

8

maintenance

24

food

5

manipulator

57

glass

2

modelling

377

mill

29

motor

72

pendulum

27

navigation

44

power generation

8

pattern recognition

11

power plant

16

PLC

11

pulp

9

production planning

8

satellite

15

robot

196

steel

29

scheduling

51

vessel

3

simulation

552

wastewater treatment

24

software

81

water

71

Nejvíce příspěvků zaslali autoři z USA. Z 221 přijatých příspěvků autorů z USA je 31 z neuniverzitního prostředí, z výzkumných a vývojových center firem a federálních institucí (např. Adaptics, Inc., The Aerospace Corporation, Air Products and Chemicals Inc., Alcan Aluminum Corporation, BAE Systems, Centrust Center for Systems Research, Cicese Research Center, Daimler-Chrysler, Draper Laboratory, Food and Drug Administration/CDER, Ford, General Electric Global Research, Hitachi Global Storage Technologies, Honeywell, Johnson Controls, The MathWorks, NASA Jet Propulsion Laboratory, Rockwell Automation, Siemens-Westinghouse Power Corporation, SC Solutions, United Technologies Research Center, Hewlett Packard Company a Kulicke @ Soffa Industries, Inc.).

V Asii je firemní výzkum a vývoj tradičně silný v Jižní Koreji a Japonsku. Z Koreje došly příspěvky od firem Posco, LG Industrial Systems, Samsung Fine Chemicals a P&C Tech. Z Japonska bylo přijato 170 příspěvků, mezi nimi velký počet příspěvků z průmyslu (JFE Steel Corporation, Honda R&D, Fuji Electric Advanced Technology, Meidensha Corporation, Electro-Communications, Nippon Steel Corporation, Riken Brain Science Institute, Tepco Systems Corporation, Omron, Toshiba Corporation, IMV Corporation a Kobe Steel, Ltd.).

Z evropského regionu je z Německa přijato 155 příspěvků, z nichž 25 pochází od autorů z firem a neuniverzitních institucí, jako jsou ABB, BizT@lk, Cimosa Association Germany, Daimler-Chrysler, Deutsche BP, DLR – German Aerospace Center, Ford Motor Company, Institut für Agrartechnik, Phoenix Contact, Robert Bosch, SAP, Schneider Electric, Siemens a ZF Lenksysteme.

Z Francie je ze 180 přijatých příspěvků sedm firemních (Cemagref, Eurocopter, ONERA, Airbus Industrie, Snecma Moteurs, Renault a PSA Peugeot-Citroen). Z Velké Británie bylo přijato 159 příspěvků, z toho dva přihlášené firmami (Perceptive Engineering, Areva T&D Ltd.).

Finsko je v posledních letech velmi aktivní ve všech oblastech vědy a výzkumu s návazností na praxi, automatizaci nevyjímaje. Ze 37 přijatých příspěvků je jich sedm z průmyslu (Metso Automation, Finnforest, UPM-Kymmene Corporation, JAKK Logistics, VTT Technical Research Center of Finland, Outukumpu Stainless Oy a Nokia).

Z Itálie přijedou prezentovat své příspěvky autoři z pěti firem (Centro Ricerche Fiat, CESI, spa, Parades S. r. l., A. P. I. Refinery Falconara a Intecs S. p. A.) a další autoři jsou z firem ze Švýcarska, Portugalska, Dánska, Norska, a dokonce i z Indie.

Česká republika má celkem 65 přijatých příspěvků, z nichž firemních je šest (Compureg Plzeň, DASFOS, v. o. s., Honeywell Prague Laboratory, Rockwell Automation Research Center a Třinecké železárny, a. s.).

Poznamenejme, že uvedený přehled vychází z údajů o autorovi, který článek zaregistroval, což zpravidla bývá hlavní autor. Při počítání i spoluautorů bude aktivní firemní účast vyšší.

Welcome on the 16th IFAC World Congress

Závěrem zbývá popřát těm, kdo se na kongres chystají, šťastnou ruku ve výběru sekcí, protože poslechnout si vše, co bude prezentováno, bohužel nelze. Pomoc najdou na http://www.ifac.cz

Petr Horáček,
předseda programového výboru kongresu,
Centrum aplikované kybernetiky, FEL ČVUT a ProTyS, a. s.
(horacek@protys.cz)