Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Ve dnech 23. a 24. ledna 2024 se v Brně uskutečnila konference Roboty 2024 s podtitulem Zpět k základům – a měla vyprodáno, zúčastnilo se jí více než 300 posluchačů. Na programu byly prezentace předních výrobců a dodavatelů robotů, klasických i kolaborativních, a související techniky, např. elektrických pohonů, pneumatiky nebo strojového vidění. Kromě hlavního sálu probíhalo jednání konference také ve dvou paralelních sekcích a v přilehlých prostorách byla umístěna výstava, kde se odehrávaly osobní konzultace a diskuse o přednesených tématech.
Konference postihla většinu trendů moderní průmyslové robotiky: např. nástup robotů do logistiky, možnost využití robotů v malých a středních firmách a změnu koncepce kolaborativních robotů.
AGV, nebo robot?
Mnozí dodavatelé autonomně řízených vozidel označují AGV za mobilní roboty, pro jiné je mobilní robot ten, který se pohybuje na mobilní základně (tedy pohyb základny není považován za další stupně volnosti při rozlišení robotu a manipulačního zařízení). Není to jen věc terminologie, jde rovněž o to, zda vozíky AGV, popř. které AGV, zahrnout do statistik robotizace, jež vydává např. IFR. Bez ohledu na to, jak se těmto zařízením říká a do které kategorie jsou řazena, je jejich nástup do praxe neoddiskutovatelný. Hovořil o nich např. Radek Velebil z firmy Kuka.
Nové role kolaborativních robotů
Roboty v malých a středních firmách – to bylo téma pro Jiřího Holoubka ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jednou z hlavních překážek uplatnění robotů v těchto firmách je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. K čemu je dobré, ušetří-li firma dva nebo tři dělníky, když musí přijmout mnohem dražšího a stejně nedostatkového programátora?
David Polák z firmy RoboTwin představil řešení, jak využívat roboty bez programování. Příkladem bylo pracoviště robotických povrchových úprav: lakýrník nejprve navádí robot ručně, tím ho naučí nalakovat zadanou součást, a robot následně jeho pohyby automaticky opakuje.
Právě v tom spočívá zmíněná změna koncepce použití kolaborativních robotů: stále častěji se používají tak, že se robot nejprve v kolaborativním režimu naučí zadanou úlohu a potom ji vykonává již bez spolupráce s člověkem. Hlavní výhodou je snadné programování, které zvládne obsluha pracoviště bez asistence programátora; kolaborativní práce, pro niž byly kolaborativní roboty původně vyvinuty, je vlastně vedlejší.
Bezpečnost robotů a robotizovaných pracovišť
Právě v souvislosti s kolaborativními roboty si konstruktéři výrobních buněk a linek musí uvědomit, že robot je neúplné strojní zařízení a bezpečnost je nutné posuzovat v rámci celého pracoviště. To se týká nejen kolaborativních robotů, ale i AGV, jejichž bezpečnost se obvykle posuzuje ve volném prostoru, ale ne např. při zajíždění vozíku ke stroji, kdy musí být některé bezpečností funkce vozíku deaktivovány (muting) a je třeba je nahradit jinými bezpečnostními opatřeními. O těchto otázkách přednášel první den Ondřej Hudák z firmy Euchner a druhý den byl na toto téma uspořádán workshop v paralelní sekci, kde Karel Stibor (Rockwell Automation), Filip Němeček a Ondřej Hudák (Euchner) před zcela zaplněným sálem vedli rozpravy na toto téma: vysoce odborné, a přitom s úžasným nadhledem a vtipem.
Záznam vybraných přednášek je možné si zakoupit u pořadatele konference: stačí si o ně napsat na seminare@trademedia.cz.
Petr Bartošík
Obr. 1. Tři stovky návštěvníků zcela zaplnily hlavní sál
Obr. 2. Z doprovodné výstavy