Aktuální vydání

celé číslo

05

2020

snímače teploty

celé číslo

Konference Brno Industry 4.0 přinesla příklady digitalizace průmyslové výroby v praxi

Digitalizace výroby a průmysl 4.0 patří v posledních několika letech mezi strojírenskými, ale i dalšími podniky k nejvíce zmiňovaným pojmům. Pod záštitou Regionální hospodářské komory Brno (RHK Brno) a Industry Clusteru 4.0 (IC 4.0) se v Brně 21. ledna 2020 uskutečnil již čtvrtý ročník mezinárodní konference s názvem Brno Industry 4.0, na níž vystoupili odborníci z České republiky i ze zahraničí. 

Konference měla dvě části: dopoledne bylo věnováno plenárním přednáškám, odpoledne se jednání rozdělilo do paralelních sekcí. Obě části spojovala přestávka na oběd, kdy byl čas na prohlídku doprovodné výstavy a diskuse mezi účastníky – neformální i předem domluvená jednání B2B, pokračující v průběhu celého odpoledne. Akce se zúčastnilo celkem 245 odborníků, kromě Česka také z Rakouska, Slovenska, Německa a Itálie.

Z mého pohledu byly nejpřínosnější prezentace úspěšných projektů. V dopolední sekci to byli Miroslav Hlaváč z firmy Unicorn a Jan Keprda z Astra Motor, kteří prezentovali využití principů průmyslu 4.0 v malé firmě, a Lubomír Sláma z Act-In CZ spolu s Bronislavem Stiskálkem z PBS Velká Bíteš, kteří představili projekt digitalizace výroby ve velkém a vyspělém českém strojírenském podniku.

 

Digitální průvodky v Astra Motor

Projekt ve společnosti Astra Motor řešil problém nízké produktivity služby ostření nástrojů. Astra Motor vyrábí tvrdokovové obráběcí nástroje, zejména vrtáky, výstružníky a frézy. Nástroje se často vyrábějí na míru a firma zajišťuje i jejich servis a ostření. S rozvojem objemu ostřených nástrojů narazila firma na to, že je nejen třeba ostřit nástroje, ale že je také třeba evidovat jednotlivé zakázky, a to včetně specifických požadavků zákazníka, a celý proces řídit tak, aby byla zajištěna kvalita a dodržovány termíny dodání.

V malém je možné celý proces řídit pomocí papírové dokumentace, ale s rostoucím počtem ostřených nástrojů administrativa s tím spojená narůstá a stává se slabým místem. Firma Astra Motor proto investovala do digitálních pořadačů, které nahradily papírové průvodky a přinesly mnohem větší flexibilitu a zkvalitnění služeb. Pro malou firmu šlo o značnou investici; nyní probíhá druhá, neméně důležitá součást projektu: je třeba, aby pracovníci firmy přijali nový systém za svůj a dokázali plně využívat jeho přednosti.

 

Využití dat ze strojů

Ve firmě PBS se rozhodli využívat data z výrobních strojů pro prediktivní údržbu a pro kontrolu kvality výrobního procesu. Konkrétně šlo o přesné lití, kde začlenění měření přímo do výrobního procesu umožňuje z časové řady výsledků určit trend zhoršování kvality a zasáhnout dříve, než kvalitativní parametry překročí toleranční pole. V pilotním projektu šlo o zpracování dat ze tří strojů, v hlavním projektu půjde o 35 strojů.

 

Řízení výkonného laseru

Zajímavou případovou studií z vědecko-výzkumné oblasti je využití řídicích systémů Beckhoff pro velmi rychlé řízení laseru Perla C, který pracuje v Centru HiLASE v Panských Břežanech. Laser byl uveden do provozu v roce 2018 a vyznačuje se jedinečnou kombinací parametrů – středního výkonu až 0,5 kW, opakovací frekvence impulzů 100 kHz, délky pulzu 1,5 ps a vysoké kvality výstupního svazku. Projekt společně představili Tomáš Halva z firmy Beckhoff a Jakub Horáček z HiLASE.

 

Flexibilní výroba a kolaborativní roboty

V odpoledním bloku jsem si vybral sekci „flexibilní výroba“. Také zde zaznělo několik zajímavých přednášek o konkrétních projektech: např. Jan Jelínek z firmy EPRIN hovořil o využití strojového vidění pro robotickou manipulaci s předměty na dopravníku a Karel Volčík z firmy Hella Autotechnik Nova o zvyšování automatizace prostřednictvím kolaborativních robotů. Jen pro představu: koncern Hella, vyrábějící autodíly pro přední světové automobilky, loni nakoupil 50 klasických robotů a 70 kolaborativních robotů. Ačkoliv klasické roboty v provozu stále převažují, počet úloh, kde se využívají kolaborativní roboty, roste. Ve firmě Hella používají pro standardní úlohy kolaborativní roboty UR, pro speciální úlohy kolaborativní roboty Kuka a tam, kde je třeba velká nosnost, kolaborativní roboty Fanuc. Ve firmě Hella nejde o to, že by se chtěli svézt na vlně módního trendu: všechny projekty využití kolaborativních robotů vznikají na základě precizní rozvahy – doba návratu investice musí být do 24 měsíců.

 

Umělá inteligence v praxi

Má sekce byla ukončena přednáškou Petra Mináře ze sdružení DIGIMAT a Vratislava Beneše z firmy OptiSolutions. Nešlo jen o reklamu na program Digimat (mimochodem velmi zajímavý), ale rovněž o odbornou prezentaci možnosti využití umělé inteligence ve výrobě. Firma OptiSolutions je autorem platformy Lotylda, určené ke sběru a analýze dat z výrobních strojů a procesů pro řízení údržby a podporu logistiky. Lotylda používá hluboké učení pro počítačové vidění a analýzu signálů (vibrodiagnostika, PLC) a je vhodná pro kontrolu kvality nebo prediktivní údržbu.

 

Klastry mají smysl

Konference prokázala úspěšnost jihomoravského projektu Industry Cluster 4.0, ale také to, že „klastrování“, sdružování průmyslových podniků do klastrů, má svůj smysl. Jan Vitula, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, v úvodní přednášce poznamenal, že brněnský Industry Cluster 4.0 je v praxi úspěšnější než některé pražské projekty, trpící přílišnou „akademičností“. Když pominu brněnský komplex maloměsta vzhledem k metropoli, nezdá se mi, že je správné stavět proti sobě akademický svět se světem průmyslové praxe. I přednášky na této konferenci ukázaly, že projekty digitalizace musí vycházet z teoretických základů. Zvláště je to patrné na uplatnění umělé inteligence v průmyslu – vždyť umělá inteligence není nic jiného než aplikovaná matematika. Za úspěchem Industry Clusteru 4.0 stojí to, že se dokáže ubránit prázdnému tlachání, akademickému, politickému i podnikatelskému, a jeho činnost důsledně vychází z konkrétních potřeb sdružených firem v oblastech podpory procesů digitalizace, technického vzdělávání i rozvoje obchodních aktivit v zahraničí.

 

Petr Bartošík

Obr. 1. Zaplněný sál v době plenárních přednášek

Obr. 2. Doprovodná výstavka v předsálí