Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Mezi zásadní potíže, které při svém podnikání řeší v podstatě každý podnikatel, patří prodlení jeho zákazníků se zaplacením pohledávek. Jde-li nadto o zahraničního zákazníka, situace může být ještě o něco komplikovanější. V některých případech jde o cílenou nechuť daného zákazníka zaplatit, popř. spor, zda vůbec zaplatit má. V mnoha situacích však jde „jen“ o to, že zahraniční zákazník momentálně na zaplacení nemá nebo z objektivních důvodů momentálně nemůže celou částku zaplatit (jako se to v nedávné době stávalo ukrajinským společnostem). V následujících řádcích se budu zabývat druhou zmíněnou variantou a nastíním možnosti, jak takovou situaci řešit oboustranně přijatelným a bezpečným způsobem, bez nutnosti vést soudní spor.
V případě, že vám zahraniční zákazník neplatí, avšak zaplatit v principu chce a vy o něj naopak nechcete přijít, je vhodné s ním uzavřít dohodu o změně splatnosti, popř. o splátkovém kalendáři, a zejména v ní upravit:
- splatnost dluhu, úročení a následky prodlení se zaplacením v náhradních termínech,
- uznání dluhu ze strany zákazníka a eventuálně jeho zajištění či utvrzení,
- rozhodné právo, není-li ujednáno, a příslušnost soudů České republiky, popř. rozhodčího soudu pro projednání a rozhodnutí případných sporů.
Nezřídka se totiž stane, že zákazník zprvu platit chce, očekává, že na to v budoucnu i bude mít peníze, avšak jestliže se jeho podnikání nevyvíjí pozitivním směrem, časem začne hledat veškeré dostupné argumenty, aby se placení závazků vyhnul. Pro takový případ je tedy dobré mít písemnou dohodu, kde svůj dluh uznal a dohodl se s vámi na tom, že se dluh bude řídit českým právem a spory o něj se budou soudit Česku. V ideálním případě je pak dobré dluh nějak utvrdit či zajistit.
V případě zahraničního zákazníka se budou možnosti takové dohody lišit především v závislosti na tom, zda jde o zákazníka ze zemí Evropské unie, či mimo Evropskou unii.
Zákazník se sídlem v Evropské unii
Členství České republiky v EU a na něj navazující evropská legislativa poskytují českým podnikatelům mimo jiné tu výhodu, že v případě, že jim dluží zákazník taktéž se sídlem v EU, jsou jejich možnosti uzavření a hlavně případného vymáhání dohody o splátkách dluhu v podstatě stejné jako u českého zákazníka.
V takovém případě lze tedy doporučit uzavření písemné dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři. Uzná-li zákazník svůj dluh co do důvodu a výše, má se za to, že dluh ke dni uzavření dohody v uznaném rozsahu trvá. To znamená, že povede-li se v budoucnu o pohledávku soudní spor, nemusí věřitel prokazovat vznik dluhu (své pohledávky), ale naopak je na dlužníkovi, aby popř. prokázal, že dluh neexistuje (byť ho dříve uznal). Současně se prodlužuje promlčecí doba pro vymáhání dluhu na deset let.
V dohodě je vhodné si taktéž ujednat, není-li tak učiněno již ve smlouvě, na jejímž základě dluh vznikl, že rozhodné právo pro veškeré závazky je české a pro rozhodování sporů jsou příslušné české soudy. Vyhnete se tak polemikám o tom, podle jakého práva se má případný budoucí spor rozhodovat, a popř. i soudnímu řízení v jiném statě, což je vždy nákladná komplikace. Nebude-li váš zákazník souhlasit se sudištěm v České republice, lze ho nahradit rozhodčí doložkou buď k rozhodčímu soudu v České republice, nebo k některému z mezinárodních rozhodčích soudů (např. ve Vídni nebo Londýně). Mezinárodní rozhodčí soudy jsou však s ohledem na nákladnost takového řízení vhodné spíše pro velké pohledávky.
Kromě uvedeného lze právní postavení věřitele posílit tím, že k uznání dluhu a dohodě o splátkách bude sepsán notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. Za takový notářský zápis sice budete muset notáři zaplatit (mnohdy ne zcela zanedbatelnou) odměnu, avšak nahradíte jím tzv. exekuční titul, tj. pravomocný rozsudek soudu. Jestliže zákazník dohodu o splátkách poruší a nezaplatí řádně a včas, můžete bez dalšího přistoupit k nařízení exekuce na jeho majetek. A protože máme v Evropské unii společné právní předpisy pro výkon rozhodnutí, můžete exekuční řízení zahájit v jakémkoliv členském státě EU. Notářský zápis s přímou vykonatelností totiž spadá pod pojem rozhodnutí, jak ho vnímá evropské právo.
V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že uznání dluhu a notářský zápis s přímou vykonatelností jsou velmi formální dokumenty, u kterých je nutné velmi dbát na jejich právní náležitosti. Byť tedy notářský zápis sepisuje právně vzdělaný notář, je třeba při přípravě uznání dluhu a dohody o splátkách, jakož i při přípravě nebo kontrole notářského zápisu, doporučit zapojení právníka či advokáta.
Konečně lze s dlužníkem sjednat i zajištění pohledávky, např. zástavním právem k nemovitosti či strojovému vybavení, popř. ručením, zpravidla mateřské společnosti. Zajištění pohledávek však bude připadat v úvahu spíše u větších pohledávek a v případě, že je na vašich dalších dodávkách zákazník závislý.
Zákazník se sídlem mimo Evropskou unii
Jestliže vám dluží subjekt, který má sídlo mimo Evropskou unii, je situace o poznání komplikovanější. V takovém případě je nutné nejprve prostudovat úpravu vztahů České republiky s příslušnou zemí (zda je řízena vícestrannou mezinárodní smlouvou, či bilaterální smlouvou o právní pomoci, popř. jiným způsobem).
To proto, že uzavření dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři je sice také možné, stejně jako u zákazníka z Evropské unie, problematické je však vymáhání pohledávek. V takovém případě lze zákazníky rozdělit dále do dvou skupin, a to na ty, kteří mají v ČR majetek, a na ty, kteří nikoliv. Má-li zákazník v ČR majetek, lze celkem neproblematicky postihnout exekučně alespoň tento majetek. Jestliže však v ČR hodnotný majetek není, nastává nutnost posoudit možnost uznání českého rozsudku v dané zemi a možnost ho exekučně vymáhat. Vymáhání notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti v tomto případě již ponechávám zcela stranou, neboť to je ještě o poznání komplikovanější proces.
Půjde-li o zákazníka ze země, s kterou máme dobře navázané mezinárodní dohody a vztahy, vymáhání může jít vcelku hladce. Zpravidla je nutné zahájit v dané zemi soudní řízení o uznání našeho rozsudku a následně řízení exekuční. Půjde-li však o zemi nám právně vzdálenější, je nutné si položit otázku, zda poměr nákladů a možného výnosu odůvodňuje vůbec to, zda soudní a vymáhací řízení v takové zemi zahajovat. V případě takových zákazníků lze spíše doporučit dobré zajištění pohledávek předem či nastavení obchodního vztahu neumožňující příliš velkou expozici českého podnikatele.
Závěr
Obecně lze doporučit uzavírání dohod se zákazníky, kteří se ocitli v „platebním zadrhnutí“. Dohoda může jednak zachovat dobrý obchodní vztah a jednak vám ušetřit nemalé náklady spojené se soudním řízením. V případě zákazníků z EU je vymáhání pohledávky v zásadě stejně komfortní, jako kdyby šlo o zákazníka tuzemského. S ohledem na vyšší formální požadavky dohod o splátkách (zejména v případě notářských zápisů) a případnou nutnost analyzovat dohody o právní pomoci se zeměmi mimo EU však doporučuji vždy angažovat zkušené advokáty již v počátku přípravy takové dohody.
Mgr. Petr Mundl, advokát,
Glatzová & Co.