Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Internet pro nevidomé a slabozraké

Automa 1/2000

(Bk)

Internet pro nevidomé a slabozraké

Obr. 1.

Málokdo z nás vidoucích si dovede představit, co to znamená nemít zrak. Kromě toho, že je těžké se s tímto handicapem vyrovnat po psychické stránce, je nevidomým a slabozrakým podstatně ztížena možnost pracovního uplatnění, zúženo spektrum koníčků, kterým se mohou věnovat, a problémem se stávají i mnohé činnosti, které jsou pro vidoucí lidi zcela běžné: pohyb po rušné ulici, cestování vlakem či autobusem, nákup v supermarketu apod.

Z historie
Jaké byly možnosti uplatnění slabozrakých a nevidomých v minulosti? Jen nemnozí měli to štěstí, že se z nich stali řemeslníci, hudebníci, ladiči klavírů, učitelé hudby nebo cizích jazyků. Většině z nich nezbylo nic jiného, než se živit žebráním. Již koncem devatenáctého století vznikala různá sdružení a podpůrné spolky s cílem ulehčit slabozrakým a nevidomým zařadit se do pracovního procesu a běžného života. Od roku 1917 dodnes vychází Zora – český časopis pro nevidomé v Braillově písmu.

Po druhé světové válce byla veškerá péče o nevidomé soustředěna do Svazu československé péče o slepé, jenž byl po roce 1948 začleněn do Ústřední jednoty invalidů (později Svaz československých invalidů). Pro invalidní občany vznikaly chráněné dílny v rámci družstva invalidů Drutěva.

Po roce 1989 se objevilo množství občanských sdružení, jejichž činnost se soustředila na různé skupiny postižených. Motivem jejich vzniku byla nespokojenost s činností dosavadního Svazu invalidů. Na jaře 1990 vzniklo Sdružení zdravotně postižených. Jedním ze zakládajících členů byla i Společnost nevidomých a slabozrakých v ČR. V téže době vznikla také „konkurenční” Česká unie nevidomých a slabozrakých ČR, která obhospodařovala síť ambulatních středisek Tyfloservis, rehabilitačních a rekvalifikačních center, středisek pomůcek a mimo jiné také středisko informatiky. Obě organizace s podobnou náplní činnosti dospěly k názoru, že by pro ně bylo výhodné spojit své síly, a tak v roce 1996 vznikla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) ČR.

V rámci SONS nyní fungují tyto aktivity:

  • Tyfloservis (nácvik sebeobsluhy, chůze s bílou holí a průvodcem, čtení Braillova písma, psaní na psacím stroji);
  • MultiHandicap Centrum (centrum pro kombinované postižení – hluchoslepí);
  • Rehabilitační a rekvalifikační centrum Dědina (intenzivní kursy pracovní rehabilitace);
  • Vydavatelská činnost (časopis ZORA);
  • Středisko pro odstraňování architektonických bariér;
  • Výcvik vodicích psů;
  • Centrum tyflotechnických pomůcek a služeb;
  • Metodické centrum informatiky a BraillNet;
  • Středisko integračních aktivit a pracovního uplatnění;
  • Středisko sociálně právního poradenství a asistentské služby;
  • Oddělení pro zahraniční styky a kulturně osvětovou činnost;
  • Slepecké muzeum v Brně.

Zrakově postižení, počítače a internet
Věnujme se dále Metodickému centru informatiky a službě Braillnet. Toto centrum odstraňuje jednu z významných bariér pro nevidomé a slabozraké: umožňuje jim získávat informace prostřednictvím počítače a internetu.

Jak si vlastně slabozraký nebo nevidomý „rozumí” s počítačem? Je několik způsobů komunikace. Pro osoby slabozraké existuje software, který umožňuje text na obrazovce zvětšit tak, aby pro ně byl čitelný. Pro osoby nevidomé jsou dvě možnosti: speciální software a hlasový výstup nebo tzv. Braillský zobrazovač (Braillský řádek). První zařízení předčítá hlasem, který je sice poněkud „plechový”, ale přesto celkem dobře srozumitelný, text uložený v počítači. Obsluhující si může nastavit rychlost čtení. Většinou se totiž naučí vnímat text rychleji, než jaká je rychlost běžné mluvy. Braillský zobrazovač je zařízení, které převádí jednotlivé řádky textu na Braillovo písmo a zobrazuje jej maticí plastových kolíčků, které potom nevidomý „čte” hmatem. Braillský zobrazovač umožňuje kromě čtení vyhledat určité místo v textu, přesunout na něj kurzor a aktivně s textem pracovat podobně jako s myší. Braillský zobrazovač je ovšem trochu dražší než myš: nejlevnější stojí bezmála 200 tisíc korun.

Dokument v tištěné podobě, např. časopis, je ale nutné nejprve převést do elektronické formy. Musí-li tento převod obstarat nevidomý sám, potřebuje navíc ještě skener a softwarové vybavení. Kdo někdy převáděl text do elektronické podoby, ví, že to není tak jednoduché: je třeba poradit si s nadpisy, obrázky a řazením do sloupců. Mnohem jednodušší je, když je text pro hlasový výstup nebo Braillovský zobrazovač předem připravený. Právě to je jedna z hlavních náplní práce Metodického centra informatiky.

Metodické centrum informatiky SONS je také realizátorem projektu Internet pro zdravotně postižené. Tento projekt je určen všem občanům ČR s trvalým těžkým zdravotním postižením, které znemožňuje jejich sociální komunikaci a zabraňuje jim, aby byli informováni. Projekt tedy není určen jen zrakově postiženým. Zdravotně postiženým poskytuje možnost časově neomezeného připojení k internetu za symbolický poplatek 100 Kč měsíčně.

Metodické centrum informatiky SONS je také realizátorem projektu Internet pro zdravotně postižené. Tento projekt je určen všem občanům ČR s trvalým těžkým zdravotním postižením, které znemožňuje jejich sociální komunikaci a zabraňuje jim, aby byli informováni. Projekt tedy není určen jen zrakově postiženým. Zdravotně postiženým poskytuje možnost časově neomezeného připojení k internetu za symbolický poplatek 100 Kč měsíčně.

Organizacím, v nichž se postižení sdružují, a neziskovým subjektům, které jim organizují a poskytují pomoc, umožňuje Metodické centrum informatiky SONS prezentovat své služby prostřednictvím www stránek umístěných na serveru SONS.

Speciálně pro zrakově postižené spravuje SONS archiv FTP (ftp://ftp.braillnet.cz nebo http://ftp2.braillnet.cz), odkud je možné si stahovat různé časopisy a knihy. Přístup do tohoto archivu je chráněn heslem (pro zachování autorských práv). Uživatel, který heslo na základě potvrzení o postižení získá, si potom může na svém počítači přečíst nejen mnohá díla beletrie, ale k dispozici má i naučné knihy a některé časopisy. Z našeho nakladatelství je na serveru k dispozici zatím časopis RADIO. Budete-li však vědět o někom, kdo má zájem i o jiné časopisy z našeho nakladatelství a je zrakově postižený, dejte nám vědět, domluvíme se na zařazení dalších titulů do nabídky SONS.

Kontaktní adresy:

SONS ČR
Metodické centrum informatiky
Na Harfě 9
P. O. Box 2
190 05 Praha 9
tel.: 02/66 03 87 14
fax: 02/66 03 44 54
e-mail: pavlovska@braillnet.cz

Chaloupkova 7
612 00 Brno – Královo Pole
tel. a fax: 05/41 24 04 21
e-mail: bubenickova@braillnet.cz
www.braillnet.cz