INTERKAMA 2001 – automatizace vyžaduje komplexní přístup

INTERKAMA 2001 – automatizace vyžaduje komplexní přístup

Vedoucí světový veletrh automatizační techniky Interkama 2001 se uskuteční v Düsseldorfu ve dnech 24. až 28. září 2001 pod heslem Here is your future (volně přeloženo: Řešení pro budoucnost). Co si pod tímto heslem představit v detailech, jaká jsou poučení z dosavadních ročníků, zejména z roku 1999, jaké jsou nejdůležitější trendy v oboru automatizace a jak na ně bude veletrh Interkama reagovat, čím hodlá v roce 2001 potvrdit svou pozici vedoucí veletržní akce v oblasti automatizace výroby ve světě a jak se připravuje na její obhajobu v letech 2003, 2005 a dalších? Odpověď na tyto i další otázky byly předmětem prezentace veletrhu Interkama, kterou pro novináře ze střední a východní Evropy připravili pracovníci zastoupení pořádající společnosti Messe Düsseldorf GmbH, působícího při akciové společnosti Brněnské veletrhy a výstavy. Prezentace se uskutečnila v Brně dne 3. května 2001. Veletrh Interkama představili pánové Dr. Uwe Martens, ředitel firmy Ludwig Krohne GmbH & Co. KG z Duisburgu a současně předseda veletržního výboru Interkama 2001, a Karlheinz Wismer, generální ředitel Messe Düsseldorf GmbH. V dalším textu předkládáme stručný výtah z jejich vystoupení doplněný informacemi z dalších tiskových materiálů poskytnutých společností Messe Düsseldorf.

Světová jednička v oboru zahajuje novou éru

Interkama ’99 udržela první příčku, ale ...
Veletrh Interkama si i ve svém čtrnáctém ročníku v roce 1999 (poprvé se uskutečnil v roce 1957 a letošní ročník bude patnáctý) udržel pozici světového veletrhu č. 1 v oboru automatizace kontinuálních výrobních procesů. Na čisté výstavní ploše 53 371 m2 vystavovalo své výrobky a služby po šest veletržních dnů celkem 1 253 firem, z toho 332 zahraničních. Vystavovatelé přijeli z 37 zemí z celého světa. Z 56 973 návštěvníků bylo 69 % z Německa a 31 % jich přicestovalo ze zahraničí. S odbornou kvalifikací návštěvníků bylo spokojeno 95 % a s veletrhem jako celkem bylo spokojeno 64 % (ne zcela spokojeno 36 %) dotázaných vystavovatelů. S veletrhem Interkama ’99 bylo spokojeno 95 % dotázaných návštěvníků.

Při bližším pohledu na výsledky ročníku 1999 však bylo zřejmé, že systémově není zdaleka vše v pořádku a že dosavadní model veletrhu Interkama zřejmě dosáhl mezí svých možností. Neuspokojivé byly především počet vystavovatelů a prodaná čistá výstavní plocha a očekávání nenaplnil ani počet návštěvníků, zejména domácích. Zatímco účastníků ze zahraničí přijelo jako obvykle, počet domácích návštěvníků výrazně poklesl. Pokles byl patrný zejména u dvou dříve velmi početně zastoupených skupin, a to obchodníků a techniků, kteří v uživatelských podnicích připravují podklady vyšším vedoucím pracovníkům pro jejich rozhodování (pre-decision makers), a studentů. Proč jich přijelo méně, když přece témata veletrhu pro ně rozhodně neztratila nic na zajímavosti? Pořadatelé jsou názoru, že hlavní příčina je strukturální povahy.

... proč nepřijeli uživatelé a studenti?
S tím, jak v moderním hospodářství klesá, relativně i absolutně, počet pracovníků v průmyslu, klesá i počet návštěvníků odborných technických veletrhů. Pracovníků, kteří mají důvod k návštěvě např. veletrhu Interkama, je z principu méně. Navíc jsou nejen oni, ale dokonce i celé útvary v podniku vystaveni značnému tlaku na snižování nákladů. V minulosti výrobní podniky hojně vysílaly své mistry a techniky na odborné akce, aby se seznamovali s posledními novinkami v oboru a nepřetržitě se vzdělávali. V ovzduší celkového snižování nákladů však těchto stimulů ubývá. Firmy stále méně investují do vzdělávání kádrů rozhodujících pro přijetí inovací ve výrobě. Jde o krátkozrakou politiku, která ve svých důsledcích vede k poklesu kvality skupiny pracovníků velmi důležité pro prosperitu podniku, a je v zájmu samotných podniků ji změnit.

Co se týče studentů, je situace jiná. Ti nepřikládají návštěvě veletrhu Interkama takový význam jako dříve, kdy pro ně byl především místem k navazování kontaktů s budoucími zaměstnavateli. V současné době zaměstnavatelé oslovují mladé inženýry již během studia a zdá se, že studenti neberou na vědomí, že veletrh nabízí i jiné důležité a užitečné informace.

... návštěvníky zajímá automatizace jako celek!
Průzkumy uskutečněné mezi návštěvníky jednoznačně ukázaly, že nemá smysl pokračovat v rozdělení podle oborů na měřicí, automatizační a řídicí systémy. V budoucnosti se žádný dodavatel ani uživatel nechce soustřeďovat jen na jednotlivá dílčí hlediska automatizace, kterou obě strany stále více chápou jako souhrnné označení pro techniku pro řízení a jako nedílnou součást každé novinky v technologii. Hnací silou pokroku v automatizaci přitom je na jedné straně ostrá konkurence mezi dodavateli automatizačních řešení a na druhé skutečnost, že se pro uživatele stala klíčem k udržení se v konkurenci.

Vše uvedené platí pro kontinuální výrobní procesy i nespojitou výrobu. Nepřekvapuje tedy, že v pořadí podle zájmu mezi návštěvníky veletrhu Interkama ’99 vedly automatizace procesů (71 % dotázaných) a automatizace výrob (23 %), s odstupem následované automatizací laboratoří (8 %) a budov (také 8 %) atd. (skupina různé celkem 26 %; návštěvníci mohli vyznačit několik oblastí zájmu).

... budoucnost vyžaduje ještě aktivnější přístup!
V reakci na zmíněná zjištění se pořadatelé rozhodli aktivněji než dříve oslovit poptávající i nabízející v oboru automatizace a společně s nimi se pustit do dosud nejrozsáhlejší proměny veletržního modelu.

Mezi uživateli automatizace tak byla zahájena kampaň vysvětlující jim přínosy návštěvy veletrhu pro zaměstnance a v konečných důsledcích i jejich zaměstnavatele. Současně pořadatelé kontaktovali technické univerzity a připravují speciální pobídkový program pro jejich studenty. Kroky na straně „poptávky“ však samy o sobě k úspěchu veletrhu nestačí. Je třeba je vyvážit kroky na straně „nabídky“. V tomto směru byla zvolena cesta prohloubení spolupráce s výrobci automatizační techniky, což se formálně projevilo ve složení veletržního výboru Interkama 2001 a v aktivní spolupráci s odbornými sdruženími a svazy uživatelů i výrobců automatizace, kteří společně garantují špičkovou odbornou úroveň veletrhu.

Ve spolupráci s reprezentanty uživatelů i výrobců automatizační techniky byly náplň a směřování veletrhu tvrdě konfrontovány se současnými světovými trendy v oboru automatizace. Toto je podle pořadatele jediný způsob, jak v dlouhodobé perspektivě dále zvětšovat užitnou hodnotu veletrhu Interkama pro uživatele i vystavovatele a ve prospěch obou skupin udržovat jeho vedoucí postavení jako největší a nejkomplexněji pojaté přehlídky automatizační techniky ve světě.

Trendy v oboru z pohledu výrobců automatizační techniky

Nová náplň pojmu automatizace
Základním a vše ovlivňujícím trendem je v současné době rychle se proměňující význam pojmu „automatizace“.

Automatizace byla ještě donedávna chápána omezeně jen jako nástroj ke zlepšování účinnosti a reprodukovatelnosti jednotlivých výrobních operací, popř. jejich sekvencí, k dosahování vyrovnané jakosti výrobků a dokumentování postupu jejich výroby. Týkala se tedy pouze jednoho článku výrobního řetězce. Potenciál, který tento přístup skýtá, se však již do značné míry vyčerpal a využití automatizace k samotnému řízení činnosti výrobních zařízení patří v převážné většině ke spíše rutinním úlohám.

Nyní se od automatizace vyžaduje mnohem více – musí přispívat k růstu tržní hodnoty výrobních podniků a podle svého příspěvku v tomto ohledu je také oceňována. Úvahy tímto směrem vedou ke komplexnímu pohledu na výrobu jako automatizovaný řetězec tvorby hodnot, do kterého se postupně zapojují – až dosud více nebo méně samostatné – automatizované ostrůvky. Pracuje se s jedním integrovaným modelem podniku, zahrnujícím vedle vlastních výrobních operací také operace předcházející (nákup, skladování a příprava polotovarů a komponent) a následné (dokončovací práce, balení, skladování a expedice hotových výrobků) i souběžně uskutečňované obchodní procesy.

Změna modelu podniku z nákladového na hodnotový (cost of ownership ® value of ownership) je pro špičkový veletrh, jako je Interkama, výzvou. Pořadateli samozřejmě nemůže v první řadě jít o to, aby přilákal do Düsseldorfu ještě více návštěvníků anebo vystavovatelů. Z pohledu všech zúčastněných je daleko důležitější důsledně rozvíjet koncepci veletrhu tak, aby si na něm mohli všichni zákazníci rychle, zevrubně a spolehlivě vytvořit obrázek o automatizaci zítřka a pozítřka. Jen pak totiž budou moci sehrát správnou roli při naplňování současného i budoucího významu pojmu automatizace.

Opomenuta přitom nesmí zůstat tradiční nabídka snímačů, akčních členů a přístrojů. Právě začleněním tohoto sortimentu do širších souvislostí je pro něj možné vytvořit nabídkovou platformu orientovanou na budoucnost.

Vývoj techniky
Odborný veletrh je, kromě místa k představení nových koncepcí, vždy také barometrem trendů vývoje techniky, v daném případě přístrojů, komponent a programového vybavení. V předstihu a na malém vymezeném prostoru nelze jít do jednotlivostí. Existují ovšem některé obecné trendy, které by měl veletrh jako Interkama reflektovat. Nejvýznamnějšími z nich jsou:

• konvergence systémů a průběžné sledování technologií v čase,
• potřeba současně vertikálního i horizontálního provázání výrobních systémů,
• pokračující „decentralizace inteligence“,
• přechod na komunikaci prostřednictvím sběrnic,
• růst významu „měkkých faktorů“.

Důraz na konvergenci systémů a průběžné sledování technologií je průvodním jevem uvedené změny v chápání pojmu automatizace. Zatímco klasické automatizační řešení sbírá údaje z technologie, kontroluje je, zaznamenává a podle potřeby uskutečňuje řídicí zákrok (působí tedy výhradně nad vlastní výrobní operací nebo procesem jako „momentka“ zcela srovnatelná s fotografií), v budoucnosti budou takovéto údaje daleko častěji posuzovány v časovém sledu. Průběžná analýza technologických údajů po celou dobu jejich technického života poskytuje informace důležité pro optimalizované využívání nákladných výrobních zařízení v každodenním provozu. Porovnáváním aktuálních údajů s matematickými, popř. statistickými modely životního cyklu zařízení lze např. získávat podklady pro údržbu podle stavu, který přinese optimální využití životnosti jednotlivých částí zařízení při jeho větší disponibilitě a menších nákladech na údržbu.

Převážně vertikální uspořádání je typické pro současné výrobní systémy včetně automatizační techniky. Technologická data jsou v nich vedena od přístrojů umístěných na zařízení do nadřazených automatizačních úrovní a zpět v podstatě bez odboček. Přitom neustále roste jejich – opět vertikální – provázanost s provozně hospodářskými a logistickými systémy. Avšak horizontální vazby, např. s cílem hospodařit s energiemi překračujícími hranice závodu, hospodařit se surovinami, zejména těmi hodnotnějšími, řídit jakost nebo řídit z jednoho centra několik jednotlivých výrobních linek, jsou v současné době k dispozici teprve v prvních náznacích. I zde by se měla objevit nějaká nová řešení.

Tab. 2. Charakteristika doprovodného přednáškového programu veletrhu Interkama 2001

Decentralizace inteligence po provozech podniku bude dále pokračovat. V mnoha případech však nejde o přesun funkcí, ale spíše o jejich doplnění, např. s cílem sledovat činnost nebo zavést inteligentní metody údržby. Přitom se do automatizačního systému budou integrovat i takové části výrobního systému, jež dosud nebyly chápány jako součást automatizace (např. mísidlo, chladič) a které budou vhodnou cestou poskytovat řídicímu systému údaje o svém „průběhu života“.

Moderní technika číslicových sběrnic nepochybně bude součástí dalších a dalších aplikací. Standardizovaná provozní sběrnice je předpokladem k tomu, aby navzájem mohly komunikovat nejrůznější přístroje a rozvodné i řídicí systémy bez ohledu na výrobní značku. Vlastní výhodou provozních sběrnic však není jen zaměnitelnost připojených přístrojů a systémů, ale především transparentní přenos dat z provozní úrovně na úroveň řízení i dále nad ni. Přitom nezáleží tolik na tom, který ze standardů provozní sběrnice se prosadí anebo zda se snad přece jednou stane komunikačním standardem Ethernet. Stejně příliš není důležité to, zda se dospěje k jednotné provozní sběrnici nebo jednotné architektuře systémů. Daleko více záleží na sjednocení prostředků pro vizualizaci, které by měly tvořit standardní rozhraní mezi obsluhou a řízeným procesem. Přidaná hodnota nevzniká uživateli prostě a jednoduše přijetím norem, ale teprve jako výsledek jejich inteligentního vzájemného propojení a rychlého zpracování všech potřebných dat. Lze říci, že automatizace se stále více stává systémem správy dat.

Jsou to ve stále větší míře měkké faktory, tj. programové vybavení a inženýrské a jiné služby, které určují funkční schopnosti moderních automatizovaných systémů a tím také jejich podíl na tvorbě hodnot. Uplatnění nejmodernějších informačních a komunikačních technologií, jako je internet, web, elektronické obchodování a s tím spojené vzájemné propojení do sítí, vede ke strmému růstu složitosti automatizačních řešení a vyžaduje náležité know-how při integraci systémů. Trend posledních let – přesouvání těžiště výdajů z přístrojového na programové vybavení a služby – bude pokračovat i nadále. Jestliže ještě před deseti lety činil podíl přístrojového vybavení asi 70 až 80 %, v současné době činí asi 50 % a dále klesá.

Nové modely podnikání (automatizace a asset optimisation)
Všechny zmíněné i další technické trendy ve svém souhrnu vyúsťují v nové modely podnikání, z nichž si, jako příklad, blíže popišme jeden mimořádně aktuální, totiž asset optimisation – optimální využívání všech aktiv (stručně optimalizaci aktiv). Nejrůznější položky aktiv (kapitál, výrobní zařízení, zaměstnanci apod.) představují celkovou hmotnou a nehmotnou hodnotu podniku. Účelná optimalizace těchto jednotlivých aktiv se proto musí orientovat podle celkové podnikatelské koncepce firmy nebo závodu.

Cílem podniku je dodávat výrobky v požadovaných množstvích a jakosti, včas, za požadované ceny na požadovaná místa (in quantity – in quality – in time – in price – in place), a to co nejefektivněji. Moderním nástrojem k dosahování tohoto cíle je optimalizace aktiv. Optimalizace tohoto typu generuje růst hodnoty podniku jako celku. Souhra a s ní spojená optimalizace všech aktiv je dynamický proces, neboť vyžaduje flexibilní přizpůsobování vnitřním a vnějším parametrům, které se neustále mění. U partnera v oblasti automatizace proto nejde jen o to, aby udržel nebo zvýšil hodnotu automatizovaného výrobního celku, např. opatřeními zajišťujícími jeho provozuschopnost, nýbrž aby stále zvětšoval hodnotu celého podniku nebo celého řetězce tvorby hodnot a optimálně zabezpečoval jejich přizpůsobování proměnlivým interním a externím parametrům. K tomu mohou velmi dobře sloužit data poskytovaná již nyní v obrovských množstvích četnými technickými automatizačními systémy. V přeneseném slova smyslu jsou tato data největším aktivem výrobního podniku vůbec. Jejich průběžná analýza je klíčem ke zjištění, jak dobře sleduje výrobní celek zadanou podnikatelskou strategii, a současně mostem mezi strategickými požadavky na výrobní celek (účinnost, produktivita, jakost, aspekty životního prostředí, životnost, hodnota při opětovném prodeji apod.) a jeho skutečným stavem.

Tab. 3. Portál do světa automatizace – www.interkama.com

Optimalizace aktiv je nástrojem uvedené analýzy – umožňuje sledovat naplňování celkové podnikatelské strategie a pomáhá trvale zvyšovat výkonnost a efektivitu výrobního celku. Inteligentní provozní sběrnice přenášející data přitom sice nejsou naprosto nezbytné, ale rozhodně výrazně zjednodušují realizaci a rozšiřují možnosti optimalizace aktiv. Komplexní pohled znamená optimální využívání všech zdrojů (kapitálových, personálních, výrobních strojů a zařízení, příslušenství, surovin, energií apod.). Bez dalších výkladů je tedy patrné, že optimalizace aktiv není žádným produktem v klasickém smyslu slova. Spíše jde o kombinaci přístrojů a zařízení a balíků programového vybavení s různou úrovní komplexnosti, doprovázenou odpovídajícími službami, jako jsou např. analýza výroby, inženýrink a finanční služby a nakonec i zajištění odpovídající údržby a servisu.

Trh s prostředky pro automatizaci procesů
Světový trh s prostředky pro automatizaci kontinuálních výrobních procesů vykázal v roce 2000 obrat asi 46 miliard eur. Velké světadíly, tj. Amerika, Asie a Evropa, se na něm podílejí téměř rovnoměrně, vždy asi třetinou. Optimistické odhady očekávají v roce 2001 růst o 6 až 8 %. Rozhodující vliv ovšem budou mít rámcové politické podmínky, jejichž vývoj lze v současné době jen těžko odhadnout, ať již jde o prognózy vývoje ceny ropy, trvající ochotu bank a států dále poskytovat úvěry Rusku anebo o podmínky pro stavbu nových elektráren.

Vlastní impulsy k růstu trhu se očekávají spíše od nových modelů a oblastí podnikání. Rozlehlý a zatím nepříliš probádaný terén představuje zejména oblast služeb. Prohlubující se integrace systémů, jež bývaly až dosud samostatné, požaduje značné know-how, a proto často vede k přechodu k vnějším službám (outsourcing) i v případech, kdy si tyto služby uživatelé automatizace v minulosti zajišťovali sami. Projektant anebo dodavatel průmyslového celku se tak stále častěji stává systémovým partnerem uživatele po celou dobu používání výrobního zařízení.

Co nového nabídne Interkama 2001
Na základě znalosti představ návštěvníků a vystavovatelů i reálného vývoje a trendů v oboru automatizace připravili pořadatelé, spolu se spolupracujícími organizacemi, nový model veletrhu Interkama tak, aby nejen předvedl úplnou současnou nabídku v oblasti automatizačních řešení, integrace systémů a služeb, ale byl připraven i na požadavky a příležitosti automatizačních trhů zítřka a pozítřka.

Aby skutečně naplnil interdisciplinární potřeby uživatelů, přinese veletrh s úplným názvem Interkama 2001 – Lösungen für die Automation der Produktion und der Geschäftsprozesse (Řešení pro automatizaci výroby a obchodních procesů), v porovnání s dřívějšími veletrhy Interkama:

• současně rozšířený i prohloubený tematický rozsah: aniž opustil tradiční segmenty trhu, je veletrh výběrově a účelně rozšířen o mnoho i detailně pojednaných nových témat při zachování jednoznačně definované a transparentní struktury, vycházející z úplné nabídky, jež zahrnuje čtyři základní sloupy současné automatizace – integrovaná řešení, systémy, přístroje a komponenty a služby (tab. 1);

• veletržní nabídku obsahující oblast podnikových ekonomických systémů a celkově uplatňující pohled na podnik jako celek: od integrovaných řešení, přes přístroje, komponenty, programové moduly pro aplikační oblast atd. až po služby všeho druhu;

• selektivní doplnění nabídky v oblasti automatizace procesů nabídkou v oboru automatizace nespojitých výrob tam, kde existují synergické efekty;

• zdůraznění významu informačních technologií pro automatizaci, a to od dílčích softwarových řešení, přes integrované podnikové systémy až po kompletní obchodní procesy;

• zkrácený dvouletý cyklus, jak odpovídá potřebě uživatelských průmyslových oborů a převážně také inovačnímu cyklu vystavujících oborů, namísto tradičního tříletého (s jednou čtyřletou pauzou mezi roky 1995 a 1999);

• zkrácení ze šesti na pět dnů;

• nikoliv klasickou odbornou konferenci, jako např. naposled v roce 1999, ale méně formální program s názvem Forum: Interkama-Innovation Marketplace (tab. 2);

• virtuální veletrh www.interkama.com jako internetovou informační platformu ve stylu B2B, založenou na nomenklatuře veletrhu Interkama (tab. 3);

• možnosti kooperace po celé zeměkouli díky světovému sdružení veletrhů W.F.I.M.A (World-wide Fairs in Instrumentation, Measurement and Automation), kterého je Interkama členem, a celosvětové síti veletrhů automatizační techniky podporovaných s použitím technologie veletrhu Interkama společností Messe Düsseldorf.

Čím je Interkama 2001 významná pro středoevropské a východoevropské trhy?

Pracovníkům z téměř všech průmyslových oborů ze zemí střední a východní Evropy nabízí Interkama 2001 vynikající příležitost získat zevrubný přehled o mezinárodní nabídce automatizační techniky. Podle aktuální studie švýcarské firmy Intecho Consulting bude v oblasti automatizace procesů ve východní Evropě (včetně SNS a Turecka) do roku 2003 investováno celkem 2,819 miliardy USD a do roku 2008 dokonce 3,717 miliardy USD. To odpovídá ročnímu růstu o 4,9 % v období 1998 až 2008. Obzvláště investičně náročná odvětví uvádí studie v pořadí: 1. elektrárny a sektor životního prostředí, 2. chemie a farmaceutický průmysl, 3. těžba kamene, zemin a výroba kovů, 4. doly, ropa a plyn.

Ve snaze nabídnout řešení pro nejnaléhavější problémy zajišťování jakosti, zvyšování produktivity a úspory surovin a energie pro všechna odvětví budou na veletrhu Interkama 2001 jistě představeny automatizační projekty všech stupňů složitosti: od mechanických, přes elektrická a elektronická řešení až po systémové nabídky založené na internetu. Z dostupných informací vyplývá, že v mezinárodním měřítku neexistuje jiný veletrh, který by byl schopen postihnout potřeby trhu s technikou nejen pro automatizaci procesů s tak kompletním pokrytím oborů, s takovým rozsahem mezinárodní účasti a s takovou perspektivou jako Interkama 2001.

Na návštěvu 15. mezinárodního veletrhu automatizace výroby a obchodních procesů INTERKAMA 2001, který se koná v Düsseldorfu ve dnech 24. – 28. září 2001 Vás zve

BVV FAIR TRAVEL, s. r. o.
Výstaviště 1
647 00 Brno,
tel.: 05/4115 9190, 0602/594 810,
fax: 05/4115 9172
www.bvv.cz/ft
e-mail: ft@bvv.cz