|
Indie – nový ráj informatiky
V podvědomí naší veřejnosti patří Indie stále ještě mezi rozvojové země, a tak mnohé jistě překvapí, že v informatice (IT) patří tato bývalá britská kolonie v posledních letech k předním světovým velmocím. Centrem rozvoje IT se stalo Bangalore, hlavní město státu Karnataka v jižní Indii. Město, které leží v nadmořské výšce téměř 1 000 m a má v současnosti více než 8,5 milionu obyvatel, je dnes sídlem několika set převážně zahraničních společností z odvětví IT, jež zde zaměstnávají více než 160 000 vysoce kvalifikovaných pracovníků. Z původně výlučně softwarového střediska se v současné době Bangalore změnilo v moderní centrum komplexních služeb v oboru IT pro špičková technická odvětví, jakými jsou telekomunikace, automobilový a letecký průmysl, kosmonautika, biotechnologie a zbrojní průmysl. V důsledku toho mnozí renomovaní výrobci nejen elektroniky a výpočetní techniky, ale i automobilů a jejich dílů, ve stále větším počtu směřují do Bangalore a zpravidla zde také investují. Jednou ze společností, jež nyní hodně využívá zkušenosti a dovednosti mnoha specialistů v oboru IT, kteří žijí a pracují v tomto městě, je např. světově proslulá automobilka DaimlerChrysler.
Bangalore se může pochlubit čtyřmi univerzitami, 24 vysokými školami technického zaměření a mnoha prestižními výzkumnými ústavy. Vynikající vzdělávací infrastruktura je jednou z hlavních příčin zdejšího mimořádného růstu odvětví IT. Tržby za vývoz vytvořeného softwaru a poskytnutých služeb v oblasti IT zde činily v letech 2001 a 2002 asi 2,5 mld. USD, což je více než třetina obratu dosaženého v tomto odvětví v celé Indii. Téměř raketový růst Bangalore na cestě k největšímu indickému středisku softwaru a IT začal počátkem 80. let dvacátého století, kdy se zde usadila americká společnost Texas Instruments. Obrovský rozmach však započal teprve v roce 1990, kdy své základny v Bangalore otevřeli téměř všichni světoví dodavatelé v odvětví IT. K nejznámějším firmám patří Hewlett Packard, IBM, Intel, Microsoft, Sun Microsystems a Siemens, ale také významné indické společnosti Infosys nebo Cipro.
V 90. letech minulého století se meziroční růst obratu odvětví IT v Bangalore pohyboval mezi 30 až 50 % a, i po roce 2001, díky vysoké úrovni dosažených aktivit, pokračuje velkým meziročním tempem kolem 30 %. Přitom ale nerostou pouze výkony, ale současně s nimi i kvalita nabízených produktů a služeb. Jenom asi 85 softwarových společností ve světě se dnes může prokázat nejvyšší certifikací Level 5, odpovídající mezinárodně uznávaným standardům CMM a CMMi prestižní americké univerzity Carnegie Mellon a zaručující, že jejich software splňuje kritéria nejvyšší jakosti. Jistě není bez zajímavosti, že ze všech společností s certifikací Level 5 jich má 60 (tj. asi 70 %) své sídlo v Indii a z nich asi polovina přímo v Bangalore.
Důležitým faktorem, který pomáhá zvyšovat kvalitu produktů a služeb nabízených v Bangalore, je úžasný zdroj pracovníků se špičkovou kvalifikací. V Indii totiž ukončí univerzitní vzdělání v oboru IT každým rokem asi 90 000 odborníků. Pro porovnání, v Německu se toto číslo pohybuje mezi 5 000 a 6 000 absolventy. Je mimořádně těžké říci, zda obrovské množství talentů, se kterým se zahraniční firmy setkávají na trhu práce nejenom v Bangalore, ale i v jiných indických městech, je výsledkem prozíravé a velmi úspěšné indické politiky podpory výzkumu a vzdělávání, nebo zda indičtí studenti mají pro IT vrozené nadání a vlohy. Za jednu z příčin mimořádně rychlé přeměny Bangalore v jedno z největších světových center IT se ale také považuje výhoda velmi nízkých mzdových nákladů. A skutečně, ačkoliv indičtí softwaroví odborníci patří mezi nejlépe placené zaměstnance v zemi, stále vydělávají sotva asi třetinu toho, co vydělávají odborníci pracující v odvětví IT v Evropě, Japonsku nebo v USA.
Pro město Bangalore má však obrovský rozmach odvětví IT také svou stinnou stránku. V mnoha oblastech veřejné správy totiž městské úřady nestačí držet krok s rychlým přílivem nových obyvatel, který se běžně pohybuje mezi 6 až 10 % za rok, a v poslední době zejména podcenily rozvoj infrastruktury. Dnes jsou např. výpadky elektrické energie ve městě tak časté, že nouzový generátor je nezbytnou součástí vybavení většiny domácností. A protože se do města za vidinou prosperity stahují migrující pracovníci, počet nouzových obydlí chudiny závratně rychle roste a více než 1,5 milionu lidí zde nyní žije většinou v nanejvýš skrovných podmínkách v sociálně a územně rozdělené městské aglomeraci.
[Boomtown Bangalore. DaimlerChrysler Hightech Report, 2/2004, s. 54–58.]
Ing. Karel Kabeš
|