Aktuální vydání

celé číslo

07

2021

Automatizace řízení dopravy a infrastruktury, nabíjecí stanice, autonomní vozidla

celé číslo

Generální shromáždění NAMUR 2011: nové trendy v automatizaci technologických procesů

NAMUR je nevýznamnější německé sdružení výrobců a dodavatelů automatizační techniky pro procesní výrobu. Jednotlivé pracovní skupiny vytvářejí směrnice, doporučení a pracovní listy, které jsou vodítkem pro výrobce, inženýrské firmy i uživatele automatizační techniky. Ostatně činnost sdružení NAMUR není čtenářům časopisu Automa neznámá, pravidelně o ní informujeme.
 
Kromě pracovních setkání jednotlivých skupin se každoročně na podzim koná generální shromáždění; letos to bylo 10. a 11. listopadu již potřetí v lázeňském městě Bad Neuenahr u Bonnu. Téma shromáždění, jehož se zúčastnilo 570 odborníků z Německa i z ciziny, včetně zástupců odborného tisku (obr. 1), bylo Procesní řídicí systémy – cesty do budoucnosti a hlavním sponzorem byla společnost ABB.
 

Procesní řídicí systémy – cesy do budoucnosti

 
Plenární přednáška dr. Petera Terwiesche, předsedy představenstva společnosti ABB Deutschland (obr. 2), nebyla rozhodně prázdným marketingovým tlacháním – to ostatně není na generálních shromážděních NAMUR zvykem. Osobně ji považuji za jednu z nejlepších přednášek celého shromáždění – i za jednu z nejlepších přednášek o trendech v automatizaci technologických procesů, které jsem v posledních několika letech slyšel.
 
Doktor Terwiesch začal otázkou, jaká je vlastně úloha procesních řídicích systémů. Ty se mnohdy zdají příliš složité a drahé a existuje snaha nahradit je např. programovatelnými automaty PLC a dispečerským řízením SCADA. Je to správná cesta? Podle doktora Terwiesche nikoliv, protože právě jen procesní řídicí systémy dokážou jednoduše řídit složité procesy typické pro chemickou, potravinářskou nebo farmaceutickou výrobu. Mají nástroje pro optimální regulaci technologických procesů, zaručují velkou míru integrity dat a mají vazbu na podnikové systémy ERP.
 
Jaké jsou tedy trendy v oblasti řízení technologických procesů? Na základní úrovni snímačů a akčních členů se stále více prosazují bezdrátové metody komunikace. Společnost ABB na malé výstavce předváděla autarkní snímače, které dokážou pracovat bez baterií, protože energii získávají pomocí termočlánku. Akční členy musí být stále přesnější a dynamičtější, aby optimálními zásahy dokázaly spořit energii i suroviny. Nad nimi je úroveň HMI. Také zde je patrná tendence k mobilním zařízením – každý operátor, servisní pracovník nebo vedoucí provozu má svůj tabletový počítač a kdekoliv v dosahu podnikové sítě má k dispozici potřebné údaje.
 
V oblasti dispečerských pracovišť je patrná tendence ke zjednodušování. Je již známo, že dříve módní zobrazení s mnoha barevnými, animovanými a trojrozměrnými objekty operátorům nevyhovovalo a často vedlo k tomu, že byly přehlédnuty závažné informace. Podle nové koncepce HMI má být zobrazení co nejjednodušší, využívající grafické značky a symboly, a barvy se na něm mají objevit až tehdy, jsou-li aktivovány alarmy. Správa alarmů je vůbec zajímavé téma – správný systém správy alarmů musí zajistit, aby operátor nebyl zahlcen alarmy, které jsou nevýznamné nebo jsou spolu svázány, a naproti tomu mu nesmí žádný důležitý alarm uniknout.
 
Důležitou součástí diskusí o moderních procesních řídicích systémech je otázka pronikání metod a postupů z běžných informačních systémů a kancelářských informačních sítí do sféry průmyslové automatizace. S tím je spojena celá plejáda otázek: informační bezpečnost, virtualizace a tzv. cloud computing. V oblasti operátorských panelů se uplatňují vícedotykové displeje. Nastupující generaci operátorů označil dr. Terwiesch za generaci, jejíž mateřský jazyk je digitální (digital-native generation), a proto bude řízení technologických procesů stále více připomínat počítačovou hru. Dispečerské stanoviště nové generace předvedla společnost ABB v působivé ukázce na doprovodné výstavce.
 
Rovněž se v moderní průmyslové výrobě diskutuje o úsporách energie. Je to sice téma módní a často i zneužívané k marketingové podpoře tzv. zelených produktů, ale doktor Terwiesch ukázal jednoduchý, i když po pravdě už trochu vousatý příklad: nahrazení regulačního ventilu regulací otáček čerpadla pomocí měniče frekvence. Je ale dobré si stále uvědomovat, že právě v tomto jednoduchém případě je návratnost investice zpravidla pouhých několik měsíců.
 

Splňuje FDI požadavky NAMUR?

 
To je jen několik postřehů z plenární přednášky dr. Petera Terwiesche. Mnohé z témat, která v ní uvedl, bylo dále rozpracováno v seminářích pořádaných jednotlivými pracovními skupinami nebo firmou ABB v paralelních sekcích. Šlo např. o téma FDI (Field Device Integration), jež sjednocuje do velké míry konkurenční standardy FDT a EDDL. Tématu se věnoval jak dr. Terwiesch, tak podrobněji v semináři s názvem FDI: byly splněny požadavky NAMUR? Achim Laubenstein (ABB) a Michael Pelz (Clarion). Vysvětlit v jednom odstavci podstatu FDI není možné, proto slibuji, že se k tématu vrátíme. Ostatně jde o naprostou novinku: teprve tento měsíc budou zveřejněny první návrhy specifikací FDI k diskusi a začne proces standardizace, v průběhu příštího roku mají být po připomínkách zveřejněny definitivní specifikace FDI a připravena koncepce testů shody. Seminář byl tedy míněn i jako výzva ke spolupráci. NAMUR oceňuje aktivní roli ABB v procesu přípravy standardu FDI.
 

NAMUR říká ne zneužívání normalizace k obchodním účelům

 
Abych se ale vrátil na úplný začátek: generální shromáždění zahájil dr. Norbert Kuschnerus, předseda NAMUR. Shrnul aktivity sdružení za uplynulý rok. Vyzdvihl aktivity NAMUR v Číně a spolupráci s významnými evropskými asociacemi, jako jsou britská EEMUA, francouzská EXERA nebo nizozemská WIB.
 
Ne všude ale NAMUR zaznamenalo úspěchy. Dr. Kuschnerus vyjádřil velkou nespokojenost NAMUR se současným stavem mezinárodní normalizace. Ta je podle NAMUR často zneužívána jako nástroj vlivných společností, aby si upevnily a ochránily pozici na trhu. NAMUR plně využije svého vlivu a bude usilovat o to, aby byl normalizaci vrácen její původní význam, tj. aby umožnila technickou konvergenci rozdílných produktů a systémů a aby sloužila technikům, konstruktérům a inženýrům, a ne vlivným korporacím.
 

Změna ve vedení NAMUR

 
Doktor Kuschnerus ve své úvodní řeči také oznámil, že po devíti letech odstupuje z funkce předsedy NAMUR. Ve funkci ho vystřídal dr. Wilhelm Otten (Evonik Industries). A tak se obloukem přes celkem 31 zajímavých přednášek a seminářů dostávám k pátečnímu dopoledni, kdy měl dr. Otten jako nový předseda závěrečnou řeč, v níž naznačil, kterým směrem chce NAMUR vést: prostřednictvím pracovních skupin dál pečovat o výměnu zkušeností a znalostí provozních pracovníků a operátorů v procesním průmyslu, integrovat požadavky a zkušenosti těchto pracovníků do technického vývoje, překonávat hranice mezi procesními a automatizačními inženýry a pokračovat v rozvíjení mezinárodní spolupráce.
Petr Bartošík, (foto: NAMUR)
 
Obr. 1. Dr. Peter Terwiesch, předseda představenstva společnosti ABB Deutschland
Obr. 2. Dr. Wilhelm Otten, nový předseda NAMUR (vlevo) a dr. Norbert Kuschnerus, který tuto funkci vykonával devět let
Obr. 3. Pohled do sálu před zahájením první plenární přednášky