Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Každoroční konjunkturální průzkum německých zahraničních komor se zabývá tím, jak atraktivní jsou pro investory země střední a východní Evropy. Průzkum současně probíhá v šestnácti zemích střední a východní Evropy a každoročně se ho účastní přes 1 300 firem. V České republice se průzkum uskutečnil 15. března až 16. dubna 2021 a zapojilo se do něj 129 členských firem Česko-německé obchodní a průmyslové komory a německých firem v ČR. Mezi nimi byly nejvíce zastoupeny firmy ze zpracovatelského průmyslu (42,5 %), služeb (41 %) a obchodu (11,5 %) a dále firmy ve stavebnictví (4 %) a zásobování energií, vodou a zpracování odpadu (1 %).
Srovnání investičních lokalit
Konjunkturální průzkum německých zahraničních komor porovnává atraktivitu uvedených zemí z pohledu investorů (tab. 1). Využívá k tomu mnoho kritérií. V tab. 2 je ukázáno, že Česko nadále boduje v kritériích „výkonnost a motivace zaměstnanců“ a „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“. Ukazatel „státní správa“ je mimo jiné pro nedostatečnou digitalizaci hodnocen nejhůře v historii průzkumu. Varovným signálem je, že oproti obdobným průzkumům z předcházejících let zaznamenalo v ČR největší propad kritérium „politická a sociální stabilita“.
Investoři v konjunkturálním průzkumu přitom dávají zřetelně najevo, že při výběru investiční lokality bude digitalizace hrát stále větší roli. Zatímco analogová státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než 3 000 veřejných digitálních služeb. Tato pobaltská země tak opět porazila Českou republiku v boji o první místo v žebříčku atraktivity investorů ve střední a východní Evropě.
Vyhlídky českého hospodářství
Průzkum také mapuje názory a očekávání firem působících v jednotlivých zemích. Účastníci průzkumu z ČR jsou v pohledu na vývoj českého hospodářství optimističtější než v předchozích letech. Skoro 40 % z nich předpokládá zlepšení, téměř každá druhá firma (47 %) počítá s lepším budoucím vývojem svého podnikání. Firmy v České republice trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Celkově se však v porovnání se strmým nárůstem mezd v letech 2018 a 2019 z důvodu pandemie vytratil tlak na jejich zvyšování. Drtivá většina podniků (87 %) nepočítá s žádným nebo jen s malým až mírným růstem platů. To je ale pro firmy jen krátký oddechový čas. Platy by již brzy mohly začít znovu významněji růst.
Na otázku, jak rychle se obraty firem dostávají na úroveň před koronavirovou krizí, odpovídaly firmy velmi optimisticky. Většina z nich předpokládá návrat nejpozději v roce 2023.
(ev)
Tab. 1. Atraktivita zemí střední a východní Evropy pro investory (prvních 10 zemí)
Tab. 2. Pět nejlepších a pět nejhorších podmínek pro podnikání v ČR