Aktuální vydání

celé číslo

12

2020

Systémy DCS pro kontinuální a dávkové výrobní procesy

Provozní analytická technika

celé číslo

Čína na prahu průmyslové revoluce

Článek představuje čínský program Made in China 2025, porovnává jej s německým projektem Industrie 4.0, popisuje jeho cíle, hodnotí jeho silné stránky i slabiny a posuzuje jeho možný vliv na evropské a české hospodářství. Představuje také oficiální účast Čínské lidové republiky na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Březnová návštěva Si Ťin-pchinga, generálního tajemníka ÚV Komunistické strany Číny a prezidenta Čínské lidové republiky, v Praze otevřela debaty o tom, co znamená spolupráce s Čínou pro české podniky. V EU se diskutuje o tom, zda má být Číně udělen status tržní ekonomiky. Členové Evropského parlamentu – napříč politickými stranami – to odmítli a nechystá se k tomu ani dosavadní česká vláda. Politiky a průmyslníky začínají znepokojovat čínské investice v Evropě.

Například nedávná koupě většinového podílu v německé akciové společnosti Kuka Roboter čínskou společností Midea (viz článek na str. 96) vyvolala v Německu značné obavy: Kuka je totiž největším dodavatelem průmyslových robotů pro celý koncern Volkswagen (včetně firmy Škoda Auto). Kuka přitom není jediná: jen za rok 2015 koupili čínští investoři v Německu celkem 36 firem.

Čínské výrobky bývaly synonymem pro levné, ale nekvalitní zboží. Hlavní čínskou výhodou vždy byla levná pracovní síla. Té se dosahovalo nejen tím, že čínští zaměstnavatelé nebyli k dělníkům nijak štědří, ale rovněž tím, že čínské podniky nedodržovaly bezpečnostní a hygienické normy a také vliv na životní prostředí je příliš nezajímal. To se ale mění a čínské vedení musí hledat cesty, jak by jejich ekonomika obstála v nové situaci. Jednou z cest je plán Made in China 2025.

Made in China 2025 – ambiciózní, ale reálný plán modernizace čínského průmyslu

Made in China 2025 je plán čínské vlády, vyhlášený v roce 2015 a rozvržený do dvou pětiletých období. Ačkoliv sám o sobě je velmi rozsáhlý, je jen prvním krokem ke strategickému cíli, aby se ČLR do 2049, kdy oslaví sto let od svého vzniku, stala rozhodující světovou ekonomickou velmocí.

Hlavní cíle plánu Made in China 2025 jsou:

  • vytvořit výrobu založenou na inovacích, která dává přednost kvalitě před kvantitou a je ohleduplná k životnímu prostředí,
  • optimalizovat strukturu čínské ekonomiky, aby odrážela potřeby světového trhu,
  • podporovat výchovu talentů v Číně,
  • modernizovat čínský průmysl tak, aby zaujal vyšší pozice ve výrobních řetězcích a byl schopen dodávat produkty se špičkovými užitnými vlastnostmi,
  • v hotových výrobcích zvýšit podíl klíčových dílů a materiálů čínské výroby do roku 2020 na 40 % a do roku 2025 na 70 %.

Podrobný program rozvoje čínského průmyslu nevznikl přes noc. Oficiálně byl uveden čínským ministerstvem průmyslu a informatiky v květnu 2015, ale na jeho vytvoření pracovalo dva a půl roku 150 odborníků z Čínské technické akademie.

Autoři nepopírají svou inspiraci německým projektem Industrie 4.0, ale podobnost obou plánů spočívá především v metodách státní podpory – faktický dosah čínského plánu Made in China 2025 je mnohem širší než německého Industrie 4.0.

Kdo realizaci plánu Made in China 2025 zaplatí?

Čínská lidová republika je komunistická země. Proto může být překvapivé, že 70 % čínského průmyslu je v soukromých rukou. Mohou za to reformy Teng Siao-pchinga, nastartované koncem 70. let minulého století, a jeho koncepce socialistické tržní ekonomiky. Spojení tržních principů s diktaturou jedné strany se v Číně osvědčilo, a proto vedoucí úloha komunistické strany nebyla narušena ani po rozpadu sovětského bloku. Plán Made in China 2025 tak může spoléhat především na iniciativu soukromých firem. Role státu je ve stanovení základního rámce a vytvoření nástrojů pro financování celého plánu formou investičních pobídek a daňových úlev pro firmy, které se do projektu zapojí. Dále vzniknou státem podporovaná inovační centra: do roku 2020 jich bude 15, do roku 2025 se počet zvýší na 40.

Ochrana duševního vlastnictví a standardizace

Čína si uvědomuje, že nekompatibilita pojetí ochrany duševního vlastnictví v Číně a ve zbytku světa pro ni byla velkým handicapem. Nerespektování práva a bezostyšné kopírování cizích výrobků i mezi vlastními čínskými firmami jsou problémy, které brzdí vývojové a inovační aktivity. Myslí na to i plán Made in China 2025, a proto má mezi svými cíli také posilování ochrany duševního vlastnictví a zvyšování efektivity využívání patentových a autorských práv v podnikatelské strategii podniků.

Plán Made in China 2025 rovněž počítá s flexibilnějším přístupem ke standardizaci, aby se urychlilo přijímání mezinárodních norem a tím byl usnadněn přístup zahraničních subjektů na čínský trh stejně jako vývoz výrobků z Číny.

Prioritní odvětví

Cílem plánu Made in China 2025 je restrukturalizace čínského průmyslu jako celku. Přesto plán stanovuje deset odvětví, která budou zvláště podporována. Patří k nim odvětví, která Čína potřebuje nejvíce posílit nebo v nichž vidí největší šance stát se světovým lídrem. Jsou to:

  1. vyspělá informační technika a informatika,
  2. automaticky řízené obráběcí stroje a roboty,
  3. zařízení pro letecký a kosmický průmysl,
  4. zařízení pro námořní dopravu a stavbu vysoce moderních lodí,
  5. zařízení pro pokročilou železniční dopravu,
  6. energeticky úsporné dopravní prostředky a dopravní prostředky na alternativní pohon,
  7. zařízení pro energetiku,
  8. zemědělské stroje a zařízení pro zemědělskou výrobu,
  9. nové materiály,
  10. biofarmaceutické výrobky a pokročilé produkty pro zdravotnictví.

Toto není první seznam prioritních odvětví čínského průmyslu – již dříve existoval seznam strategických nově vznikajících odvětví (SEI – Strategic Emerging Industries), vytvořený v roce 2010. Tento seznam byl součástí plánu čínských investic do výzkumu a vývoje a byl vytvořen čínským ministerstvem vědy a techniky (na rozdíl od Made in China 2025 za spolupráce, ale nikoliv pod vedením ministerstva průmyslu). Soustředil se na výzkumné a vývojové aktivity, ne na přímou podporu průmyslu. Dalším rozdílem je to, že SEI podporoval skutečně jen vybraná odvětví, kdežto plán Made in China 2025 sice uvádí zvláště podporované obory, ale je to program modernizace čínského průmyslu jako celku. Tento plán také více spoléhá na zapojení průmyslových podniků, které budou spoluurčovat směr celé transformace. Navíc seznam strategických odvětví SEI byl poplatný době svého vzniku a ukázalo se, že některá z uvedených odvětví neodpovídají nejdůležitějším potřebám čínského hospodářství. Plán Made in China 2025 proto nelze považovat za pokračování nebo rozšíření programu SEI, ale za jeho nahrazení.

Čínské firmy v zahraničí

Mezi SEI a plánem Made in China 2025 je ještě jeden podstatný rozdíl, který souvisí s celkovým novým zaměřením čínské zahraniční politiky, jež je nyní mnohem iniciativnější a asertivnější než dříve. Plán Made in China 2025 proto i v hospodářské oblasti počítá s širším zapojením čínských firem do mezinárodního průmyslu – ovšem nikoliv v roli montážních firem s levnou pracovní sílou, ale v roli významných výrobců špičkových produktů. Jednou z priorit plánu je vytváření značky „Made in China“ jako mezinárodně respektované značky vysoké technické úrovně a kvality.

Součástí čínské hospodářské strategie jsou též investice v zahraničí a akvizice zahraničních firem. Cílem není jen finanční prospěch a získání přístupu ke špičkovým technickým znalostem a inovacím, nýbrž také vytváření nových impulzů ke globalizaci čínské ekonomiky, ale i čínské politiky a kultury. Je možné doufat, že s tím nastane i posun v oblasti dodržování lidských práv podle západních standardů.

Jaká je naděje plánu Made in China 2025 na úspěch?

Přestože moderní čínský komunismus je velmi specifický a značně se liší od komunistické ideologie sovětského typu, v Číně se uplatňuje vedoucí úloha komunistické strany. Hlavní slovo má sedmičlenný Stálý výbor politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny a z něj v současné době především dva jeho představitelé – Si Ťin-pching, generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny a prezident ČLR, a Li Kche-čchiang, premiér ČLR. Je těžké odhadovat, co přinese budoucnost – centralistický režim s sebou nese velké riziko diskontinuit vývoje při změně politických představitelů.

Je třeba vzít v úvahu také to, že Čína je sice velká, ale na světovém trhu jsou i jiné rozvíjející se země, které mohou Číně zdatně konkurovat.

Negativní vliv na úspěch plánu Made in China 2025 může mít i zpomalování ekonomického růstu v Číně a stárnutí její populace.

Analytici ovšem vesměs považují za pravděpodobné, že se Čína v budoucnu opravdu stane zemí určující ekonomický i technický vývoj světa. O čem pochybují, je to, zda to skutečně stihne do roku 2049.

Shrnutí

Jestliže se v Německu diskutuje o tom, zda „průmysl 4.0“ je průmyslovou revolucí či nikoliv, domnívám se, že v případě Číny není o revoluční povaze změny pochyb – vždyť plán Made in China 2025 je přechodem od stavu po druhé průmyslové revoluci rovnou k té čtvrté, tj. od slabě automatizované výroby s velkým podílem ruční práce, závislé na levné pracovní síle a s velkou závislostí na exportu, k chytré výrobě špičkových produktů a poskytování souvisejících služeb. Co to bude znamenat pro rozvinuté země, včetně ČR? V současné době se proti levnému čínskému dovozu brání zejména oceláři a výrobci textilního zboží. V budoucnu však podle plánu Made in China 2025 poroste konkurenceschopnost čínských firem i v dalších oborech, včetně např. strojírenského průmyslu, jenž je pro české hospodářství důležitý. Máme tedy čínské firmy brát jako hrozbu? Čínská konkurence může být pro některá odvětví českého průmyslu přímo devastující – budeme-li ji brát jako konkurenci. Naproti tomu spolupráce s čínským průmyslem, přes všechny rozdíly a obtíže, může být pro české i čínské firmy velmi přínosná. Z čínské strany zájem o spolupráci roste.

Petr Bartošík

Účast čínských firem na MSV v Brně

V čínské národní expozici, která obsadí celý pavilon A1 brněnského výstaviště, se představí téměř sto firem z Pekingu, Šanghaje, Tchien-ťinu, Če-ťijangu, Che-peje, Ťiang-su, Šan-tungu, Chej-lung-ťiangu, Šen-si a dalších čínských měst a provincií. Vystavovatelé budou v Brně prezentovat např. elektromechanickou výrobu, zpracování kovů, odlévání, svařování, zpracování průmyslových kompozitů a technických plastů, technologie povrchových úprav atd.

Kromě čínské národní expozice v pavilonu A1 se dalších padesát čínských vystavovatelů z provincie Če-ťiang představí v pavilonu H.

Celkově se tedy na MSV představí přes 150 čínských firem. Jde o největší čínskou účast v historii MSV. Rozsáhlou výstavní prezentaci doplní několik doprovodných akcí. Kromě slavnostního otevření čínského pavilonu v pondělí 3. října dopoledne se v úterý 4. října uskuteční Česko-čínské průmyslové fórum, B2B jednání s českými partnery a slavnostní čínský večer v hotelu Voroněž. Očekává se také návštěva početné čínské podnikatelské delegace pod vedením předsedy Čínského výboru pro podporu mezinárodního obchodu CCPIT Jianga Zengweije.

(BVV)