Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
V budově Technického vývoje ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi jsme navštívili Dušana Chňoupka, vedoucího oddělení, které se zabývá vývojem elektroniky karoserie, komfortní elektroniky a palubní sítě. Jeho tým padesáti odborníků vyvíjí řídicí jednotky pro ovládání četných funkcí: klimatizace, oken a dveří, vyhřívání sedadel, tažné zařízení i centrální řídicí jednotku vozu, tzv. BCM (Body Control Module). Odborníci v tomto oddělení mají dále na starosti vývoj systémů dálkového odemykání a s tím spojené zabezpečení (šifrování a kódování) a také navrhování kabelových svazků a jejich trasování karoserií.
Jaké má Technický vývoj Škoda Auto postavení v koncernu Volkswagen?
Škodovácký vývoj si vybudoval opravdu dobré renomé v koncernu díky výsledkům na svěřených projektech v minulosti. Proto již nevyvíjíme jen jednotlivé komponenty pro koncern a pro nás, ale pracujeme na celých projektech. Příkladem může být vývoj dveřních jednotek stahování oken pro platformu A0 či zodpovědnost vývoje Škoda Auto za platformu pro Indii.
Jak se v rámci koncernu Volkswagen stanoví, na jakých úkolech budete pracovat?
Scházíme se na odborných grémiích, která se specializují vždy na jednotlivé oblasti. Zástupci značek koncernu Volkswagen se na těchto grémiích domlouvají na budoucích vývojových aktivitách a zároveň na tom, která značka by s ohledem na know-how, kapacity a využití modulu mohla nejlépe daný projekt doprovodit. Takto se snažíme co nejefektivněji využívat naše možnosti a kapacity.
Jak jste se dostal k práci na tomto pracovišti Vy sám?
Jako absolvent vysoké školy v oboru elektro, kterou jsem vystudoval v angličtině, jsem nastoupil na pozici mluvčího sektoru elektro. Mým úkolem bylo informovat na různých grémiích o stavu vývoje řídicích jednotek, o tom, kdy budou uvolněny, případně jestli se vyskytly chyby, a koordinovat celé projekty. Takto jsem tehdy koordinoval vůz Superb B6 z pohledu elektriky. Poté jsem byl na rok v dceřiné společnosti Audi, následně jsem se na rok vrátil, abych mohl své zkušenosti využít tady ve Škodovce, a pak jsem si na šest a půl roku ještě pracovně odskočil do Číny, do Šanghaje. Po návratu jsem v roce 2017 nastoupil na tuto pozici.
V Číně jste pracoval ve výrobě, nebo ve vývoji?
V Šanghaji má Škoda Auto vývojové centrum, kde pracují i čeští odborníci. Tam jsem měl dva a půl roku na starost vývoj elektroniky karoserie a komfortní elektroniky a další čtyři roky jsem byl zodpovědný za technické vedení projektů všech vozů značky Škoda, tedy jejich technická řešení, náběhy, termíny atd.
Pracovat v Technickém vývoji automobilky může být snem mnohých absolventů. Právě nyní hledáte nové lidi do svého týmu. Jak byste práci v Technickém vývoji specifikoval, na co se mají uchazeči o práci připravit?
Vždy záleží na snaze a schopnostech konstruktérky či konstruktéra, ale práce ve Škodovce je velice pestrá a je tu nepřeberné množství příležitostí. To je vidět i z mé kariéry. Při práci mohou vývojáři spolupracovat na projektech, které míří do Číny, do Ruska nebo i do Indie. Hlavní vývoj Škoda Auto je ovšem stále v Mladé Boleslavi. Úkolem konstruktérů je mimo jiné i zjišťovat, jaké požadavky na naše řídicí jednotky mají ve vybraných lokalitách, abychom při vývoji komponenty mohli zohlednit lokální požadavky. Naším cílem je tedy spokojený zákazník.
Takže i lidé na technických pozicích běžně komunikují cizími jazyky?
Požadavkem je, aby odborníci mluvili anglicky nebo německy. Chápeme, že všichni nejsou takto jazykově vybaveni a nabízíme kurzy a podporu, aby tuto komunikaci zvládli. Vedle jazykových schopností je důležité umět pracovat v týmu, již proto, že vozy Škoda jsou v různých zemích nejen vyráběny, ale také vyvíjeny. Navíc i zde, v Technickém vývoji v Mladé Boleslavi, máme mezinárodní týmy. Máme tu kolegy z Indie, z Bosny, Německa a třeba i z Ukrajiny. Dveře Technického vývoje jsou otevřené širokému spektru konstruktérů a konstruktérek různých národností. Jde nám především o to, aby zde pracovali lidé odborně na výši a aby byli do své práce zapálení.
Vedete oddělení, které vyvíjí řídicí jednotky pro ovládání četných funkcí v automobilu. Jejich spolehlivost je pro hladkou jízdu klíčová. Jaké jsou zkušební postupy před zavedením těchto jednotek do výroby automobilu?
Testování se dá rozdělit do tří fází. Nejprve se zkoušejí jednotlivé komponenty, ať u dodavatelů, nebo u nás. Provádí se materiálové testy, zkoušky základní komunikace a funkce dílu, aniž jsou k dispozici ovládané prvky automobilu. Prostředí, v němž budou komponenty fungovat, je v tomto kroku nasimulováno (HiL). Ve druhé fázi se testuje ve virtuálním autě – máme postavené boxy z hliníku, tzv. breadboardy, na nichž jsou vestavěny všechny reálné jednotky, včetně správného zasíťování. Na těchto systémech zkoušíme vzájemnou komunikaci řídicích jednotek, abychom zajistili, že testy na úrovni komponent vyhovují z pohledu celého vozu. Závěrečnou fází je testování v reálném voze. Funkce a aplikace řídicích jednotek se zkoušejí při teplotním zatížení, třeba při – 35 °C nebo při vysokých teplotách,
a testovány jsou i na ostatní vnější vlivy, jako například elektromagnetická rušení.
Dnes si zákazníci mohou nakonfigurovat unikátní variantu vozu podle svých představ. Jak je zajištěno, aby komunikace mezi řídicími jednotkami fungovala ve všech konfiguracích automobilu?
Variabilitu provedení řešíme pomocí datových paketů. Při oživování vyrobeného auta se nahraje datový paket, který definuje, jakou má to auto výbavu. Podle toho centrální jednotka, například BCM, ví, že může očekávat komunikaci s těmi jednotkami, které skutečně v autě jsou.
Škoda Auto má svá vývojová centra v zahraničí, v Číně, v Rusku, v Indii. Jak zajistíte, aby kvalita tam vyvíjených dílů a řídicích jednotek byla stejně dobrá jako dílů vyvíjených v Mladé Boleslavi?
S vývojovým centrem v jiné zemi vždy dlouhodobě spolupracujeme. Trvá pár let, než získá ve spolupráci s námi know-how na vývoj dílů, případně aplikaci jednotek na vůz. Samostatně může vyvíjet a testovat až poté, co je mu udělena certifikace. Navíc díly vyvinuté v jiné zemi u nás ještě ověřujeme a uvolňujeme do systému. Tím z pohledu vývoje garantujeme, že kvalita je stejná ve všech zemích.
Jaká je návaznost vývoje na výrobu, jak spolu vzájemně komunikujete?
Při vývoji elektroniky karoserie a komfortní elektroniky spolupracujeme s výrobou hned na začátku, tedy při definování zástavbového prostoru a možnosti montáže jednotlivých řídicích jednotek.
S výrobními odděleními také intenzivně komunikujeme při návrhu vedení kabelových svazků. Ty vedou celým vozem a na jejich vedení mají vliv prostorové požadavky jakéhokoliv dílu, jako je například i průřez dveří. Je důležité porovnat CAD data s reálným svazkem na voze a případně upravit konstrukci tak, aby reflektovala reálnou dynamičnost svazku při montáži a výrobě.
Ve vozech se začínají objevovat funkce autonomního řízení, jako je hlídání jízdního pruhu nebo automatické parkování. Co je třeba vyřešit, aby bylo možné autonomní řízení dále rozvíjet?
Z pohledu mého oddělení je nutné řešit objem datového toku, rychlost a také jeho zabezpečení nebo šifrování s cílem zaručit stoprocentní spolehlivost i případnou redundanci. Musíme vyloučit neoprávněné zásahy do těchto funkcí a do komunikace.
Jaké další směry vývoje pozorujete v oblasti elektroniky karoserie a komfortní elektroniky?
Určitě je to zjednodušení ovládání. Zjednodušuje se odemykání auta. Dnes si většina zákazníků objednává vůz s přístupem do auta bez klíčů (KESSY). Zakrátko k tomu bude možné používat mobilní telefon. Už dneska máme funkce, které umožňují zkontrolovat, jestli je auto zavřené, nebo otevřené, a případně ho ve velmi blízké budoucnosti budeme schopni na dálku zamknout i odemknout.
Jakou vizi sledujete při vývoji elektroniky pro automobily Škoda Auto?
Snahou je, aby vůz měl částečnou inteligenci a na základě návyku zákazníka již v budoucnu předvídal jeho reakce a požadavky a tím úkony zákazníkovi ulehčil či je rovnou zautomatizoval.
Zájemci, kteří chtějí ovlivňovat vývoj automobilů, mají právě nyní příležitost stát se součástí Technického vývoje ve Škoda Auto. Více informací na www.skoda-kariera.cz/vyvoj.
Rozhovor vedla Eva Vaculíková.
Obr. 1. Ing. Dušan Chňoupek, vedoucí oddělení vývoje elektroniky karoserie komfortní elektroniky a palubní sítě v Technickém vývoji Škoda Auto
Obr. 2. Laboratoř pro zkoušení základní komunikace a funkcí řídicích jednotek včetně simulovaného prostřední (HiL – Hardware in the Loop)