Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Česko může probudit koncepce Chytrá energie

Ekologické organizace letos zveřejnily koncepci Chytrá energie. Jde o konkrétní plán, jehož realizace by postupně proměni­la energetický metabolismus české ekono­miky, snížila znečištění, dovoz paliv i účty za energii. Chytrá energie neuvažuje o české energetice jako o mixu uhelných dolů a ato­mových reaktorů doplněný o pár obnovitel­ných zdrojů a špetku energetické efektivnos­ti. Naopak, nalézá v české energetice velké možnosti zvyšování energetické efektivnosti i využívání obnovitelných zdrojů.
 

Závislosti české ekonomiky

 
Česko loni utratilo každý den 246 milionů korun pouze za import ropy a ropných výrob­ků. Asi 60 % české poptávky po zemním ply­nu, který skoro kompletně dovážíme z Ruska, spotřebují domácnosti, v drtivé většině na vy­tápění. Výrobě české elektřiny dominuje uhlí. Jeho spalováním vzniká až 60 % českých emi­sí skleníkových plynů. Těžba uhlí s sebou nese také významné sociální a environmentální do­pady. Doly v posledních desetiletích doslova převrátily naruby stovky čtverečních kilome­trů krajiny v Podkrušnohoří. Více než 80 obcí a měst zde bylo od války vystěhováno, aby uvolnily cestu povrchové těžbě.
 

Důsledně a chytře

 
Z fosilní pasti unikne Česko pouze pomo­cí zvyšování energetické efektivnosti průmys­lu a budov v kombinaci s využíváním čistých zdrojů (biomasy, větru, slunce, vody a geo­termální energie). Zda tyto příležitosti může tržní ekonomika využít ve správném pomě­ru, závisí na mnoha faktorech, které se týka­jí nákladů a cen nebo legislativy. Proto eko­logické organizace nechaly ve Wuppertal­ském institutu (Wuppertal Institut für Klima, Umwelt und Energie GmbH) propočítat, jak lze „zelené“ přístupy využít v reálné ekono­mice České republiky.
 
Wuppertalský institut využíval pro mode­lování zejména data Pačesovy komise doplně­ná o expertní studie českých renomovaných agentur, které detailně sledovaly příležitosti k úsporám energie v průmyslu a budovách. Všechny výsledné scénáře (obr. 1) odhadují (obdob­ně jako Pačesova komise), že výkon domácí ekonomi­ky vzroste téměř na čtyř­násobek. Žádný z nich ne­počítá s těžbou hnědého uhlí za územní limity těžby v severních Čechách, ne­předpokládá otevírání no­vých dolů na černé uhlí ani rozšíření jaderné energe­tiky. Rozdíl mezi návrhy je v tom, kolik (a jakých) opatření stát použije z vý­běru nabízených příleži­tostí legislativních stimulů pro orientaci na tzv. zelený průmysl a snižování emisí.
 
Nejpokrokovější návrh nazvaný Důsledně a chytře předpokládá razantní kroky příštích vlád ve prospěch snižování energetické nároč­nosti i komplexního využívání čistých zdrojů energie. Využitím „ zelených“ příležitostí se podle tohoto scénáře srazí konečná spotřeba energie do poloviny století o 40 % oproti roku 2007. Hrubá spotřeba elektřiny do poloviny století klesne oproti současnosti o 13 %. Do­voz ropy a zemního plynu klesne o polovi­nu oproti dnešku. Obnovitelné zdroje pokry­jí v polovině století 50 % spotřeby primární energie (obr. 2), při výrobě elektřiny se uplat­ní téměř na sto procent. Návrh nabízí i řeše­ní pro dopravu: elegantním krokem se zbavu­je závislosti na dovozu ruské ropy náhradou za import čisté elektřiny z větrných farem na severu a sluneční ze Sahary. Díky uvedeným opatřením vychází úroveň emisí oxidu uhli­čitého nižší než dvě tuny na obyvatele a rok.
 

Efektivní příležitosti

 
Prvním krokem k naplnění scénářů Chyt­ré energie je využití možnosti ke zvyšování energetické efektivnosti domů a průmyslové výroby. Analýzy Pačesovy komise i dalších odborných studií potvrzují, že roční spotřebu energie v českých domech lze postupně sní­žit o 173 PJ (petajoulů, 1015 joulů). Vylepše­ním českých domů lze ušetřit pětiapůlnáso­bek energie, která by se získala rozšířením uhelných dolů a bouráním dalších obcí na Mostecku. A nejde (jenom) o zateplení sou­časných budov. Nové domy lze rovnou stavět jako pasivní stavby. Náklady na jejich poříze­ní jsou asi jen o 5 až 10 % vyšší, kdežto účty za vytápění o 80 až 90 % nižší.
 
Značné možnosti úspor jsou v průmyslo­vé výrobě, která se na celkové spotřebě ener­gie podílí ze 41 %, což je výrazně více, než činí průměr zemí EU (28 %). Hlavní příčinou je historická orientace na energeticky náročný průmysl. Přesto lze energii využívat efektivně­ji. Větším zastoupením ko­generace lze získat až při­bližně 5 TW·h elektřiny za rok. Podle podkladové stu­die zpracované společnos­tí EkoWATT může český průmysl už se současný­mi technickými prostředky zlepšit energetickou efek­tivnost o 23 %. Konzultační středisko SEVEn pro Pače­sovu komisi vypočítalo, že konečnou spotřebu energie v průmyslové výrobě lze do poloviny století snížit o 141 PJ, tedy 31 %.
 
Nejvíce joulů je mož­né uspořit při výrobě že­leza a oceli. Ovšem porovnáním relativního potenciálu úspor ve sledovaných odvětvích lze zjistit, že sektor s největšími možnost­mi úspor je potravinářský průmysl, v němž lze uspořit 33 % energie, a to zejména nená­kladnými způsoby, jako je vylepšování ener­getického managementu, optimalizace systé­mů výroby a distribuce tepla.
 

Domácí čisté a obnovitelné

 
„Zelená“ energetika v Česku pomalu sílí. Z obnovitelných zdrojů lze v ČR podle Pačeso­vy komise vyrobit 448 PJ ročně (obr. 3). Prio­ritní oblastí pro uplatnění obnovitelných zdro­jů jsou dodávky tepla – v roce 2050 může být vyrobeno z těchto zdrojů asi 171 PJ, téměř po­lovina současné poptávky. Ve výrobě tepla se rozhodující měrou může uplatnit biomasa (po­dílem 68 %) doplněná o teplo z geotermálních a solárních zdrojů. Elektřina z obnovitelných zdrojů (z biomasy, slunce, větru a vody) může dokonce pokrýt až 69 % dnešní poptávky.
 
Ačkoliv to může při pohledu na podzimní poprask okolo české sluneční energetiky vy­padat jako idealismus, má „zelená“ energe­tika i slibné ekonomické vyhlídky. Komerč­ní cena solárních fotovoltaických modulů se z 32 amerických dolarů na každý watt výko­nu v roce 1979 propadla na 4,5 dolaru v roce 2009. Podle letošních analýz Mezinárod­ní energetické agentury (IEA) mohou solár­ní zdroje do poloviny století zajistit více než pětinu celosvětové výroby elektřiny. Nejlepší projekty se prosadí bez podpůrných progra­mů již za deset let. Mezinárodní energetic­ká agentura očekává, že už okolo roku 2015 bude jedna megawatthodina z evropských vě­trných zdrojů v průměru asi o 10 % levněj­ší než z uhlí.
 
Pro moderní elektroenergetiku je zásadní nástup inteligentních rozvodných sítí (smart grids). Již nyní se rozbíhají konkrétní projek­ty, které fungují ve stotisícovém americkém městě Boulder, v Drážďanech, nizozemském Amsterdamu a dalších místech. Nové fungo­vání elektrizační soustavy nabídne uživatelům aktivní roli při spotřebě energie, umožní tok oběma směry a zejména posílí decentralizo­vané rozhodování. Jejich pozvolný nástup by měl umožnit větší podíl obnovitelných zdro­jů a odstranit rizika současného zásobová­ní elektřinou, které využívá malý počet vel­kých uhelných či jaderných zdrojů a dálko­vé vedení. Centralizace zvyšuje zranitelnost. Stačí jedna nehoda – a statisíce domácností jsou bez proudu.
 

Kdo se chytne, vyhraje

 
Česká veřejnost je k tzv. zeleným řeše­ním rezervovaná. Proto je dobré posuzovat koncepci Chytrá energie v kontextu zejmé­na evropských projektů. Letos byly v Ev­ropě zveřejněny dvě ještě odvážnější kon­cepce. Překvapivě nejde o práce „zelených spolků“, ale o studie renomovaných autorů. Například materiál poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers ukazuje, jak lze už se současnými technickými prostředky zajis­tit, aby veškerá elektřina spotřebovaná v Ev­ropě a severní Africe pocházela v roce 2050 z obnovitelných zdrojů. Obdobně zaměřenou studii sestavila Evropské nadace pro klima ve spolupráci s konzultačními společnostmi (např. McKinsey a E3G). Studie porovnává technické i ekonomické možnosti snižování exhalací, varianty se liší podle podílu obno­vitelných zdrojů na výrobě elektřiny: od 40 do 100 %. Výsledek ukazuje, že i nejambi­cióznější varianta je technicky a ekonomic­ky proveditelná.
 

Ekonomické impulzy

 
Vedle popisu šancí na změnu uvádí kon­cepce Chytrá energie celou sadu konkrétních kroků, celkový rámec dává iniciativa nazvaná Velká výzva. Zde Hnutí Duha prosazuje, aby Česko jako první krok přijalo zákon podle britského vzoru, který určí konkrétní tempo, jakým budou „zelené“ technologie přibývat. Nová britská legislativa stanovuje, že exha­lace oxidu uhličitého by měly v příštích čty­řech desetiletích klesat o 2 % ročně – krok po kroku, rok po roku. To dovoluje podni­kům plánovat důležitá investiční rozhodnutí a dává silný impulz pro vývoj hi-tech produk­tů a rozhýbe investice do zateplování domů nebo čisté energie, pohodlné veřejné dopra­vy, místních potravin či snadné recyklace od­padu. Ve Velké Británii se na zákoně shodla vláda i opoziční strany, odbory i Konfedera­ce britského průmyslu. Obdobnou legislati­vu už prodiskutovávají parlamenty ve Finsku, Belgii, Irsku, ale také Slovinsku a Maďarsku.
 
Na rámcový zákon musí navazovat kon­krétní legislativa a další programy, které roz­hýbou „zelené“ inovace. Stát by měl přede­vším vytvořit motivační ekonomické prostře­dí, kde se investice do čistých technologií vyplatí. Klíčovým projektem je ekologická daňová reforma: zákonodárci sníží daně ze společenských pozitiv, jako je práce nebo ma­jetek, a nedostatek v pří­jmech pokryjí novými da­němi z exhalací oxidu uh­ličitého. Koruna za korunu.
 
Dalším řešením jsou přímé legislativní impulzy pro dílčí odvětví. Stát by měl grantovými programy po­moci domácnostem s pro­jekty, které sníží energetic­kou náročnost budov a jichž by většina rodin finančně nedosáhla. Zároveň jsou třeba nové normy, které za­jistí, aby developeři nadále stavěli pouze nízkoenerge­tické a později jen pasivní domy. Zkušenosti v mnoha zemích potvrdily, že k na­startování využívání obno­vitelných zdrojů energie nejlépe přispějí tržní nástroje. Garantované tarify, jež „rozpumpují“ soukromé investi­ce, poslouží lépe než přímé dotace ze státní­ho rozpočtu.
 
Zcela klíčové je pravidelné vyhodnoco­vání a sledování nastaveného systému pod­pory „zelených“ inovací. Jen tak se lze vy­hnout situaci, kdy naši zákonodárci nestačili včas připravit snížení výkupních cen energie ze solární zdrojů odpovídající poklesu inves­tičních nákladů.
 
Studie Chytrá energie je dostupná na ad­rese www.chytraenergie.info. Zájemci zde také naleznou kompletní podkladové studie, ale také aktuální informace o dění v české a světové energetice.
Ing. Martin Sedlák,
Hnutí Duha
 
Obr. 1. Hrubá spotřeba elektřiny ve třech scénářích vývoje české energetiky
Obr. 2. Vývoj spotřeby primárních zdrojů energie ve scénáři Důsledně a chytře
Obr. 3. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie v ČR do roku 2050