Aktuální vydání

celé číslo

04

2024

Průmyslové roboty a automatizace výrobních a montážních linek

celé číslo

Barometr českého průmyslu – co nás asi čeká?

V prosinci minulého roku zorganizovalo Národní centrum Průmyslu 4.0 (NCP 4.0) akci pod názvem Barometr českého průmyslu IV. Šlo o diskusi nad výsledky průzkumu provedeného šetřením ve více než 200 českých podnicích. Základní témata byla:

  • finanční a rozpočtová udržitelnost jako základ pro stabilitu českého průmyslu,
  • vývoj v oblasti energií jako problém i příležitost,
  • druhá ekonomická transformace.

Diskuse se zúčastnili: Jiří Rusnok, guvernér ČNB, Jiří Kabelka, předseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0, David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, Petr Jonák, Head of Corporate Affairs & Sustainability, T-Mobile Czech Republic, Jiří Bavor, Head of Manufacturing SEE, Atos IT Solutions and Services, Jan Kohout a Jakub Lichnovský, partneři advokátní kanceláře PRK Partners, a virtuálně, mimo sál, Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Petr Štěpánek, rektor Vysokého učení technického v Brně.

V úvodu diskuse byly představeny analýzy, které provedlo NCP 4.0 a které byly zaměřeny na aktuální potíže v průmyslových podnicích: růst cen surovin, energií, lidské práce a nedostatku odborných zaměstnanců. Obecné shrnutí ukazuje na to, že tato situace představuje obrovskou příležitost pro inovace všech procesů.

Pro následující období analýzy uvádějí, že se tržby průmyslových firem v tomto roce zvýší v průměru o 4,4 %. Predikce jednotlivých ředitelů se však výrazně liší. Nejvíce firem (18 %) očekává růst svých tržeb ve výši 8 až 10 %. Naopak 5 % ředitelů průmyslových podniků se obává poklesu svých tržeb ve výrazné výši 18 až 20 %. Desetina ředitelů (12 %) se pro tento rok smiřuje se stagnací své společnosti, pokud jde o faktor výše tržeb za prodané produkty.

Optimističtí jsou zejména ředitelé velkých firem, kteří očekávají tržby o dva procentní body vyšší než ředitelé malých a středních podniků (5,7 vs. 3,7 %). Pozitivní trend růstu by měl pokračovat i v roce 2023, kdy ředitelé očekávají zvýšení tržeb svých firem v průměru o 5,4 %. Výraznější zvýšení prodejů očekávají tentokrát ředitelé malých a středních podniků, kdy se těší na růst svých tržeb ve výši 6 %, oproti firmám velkým, které očekávají růst o dva procentní body nižší (4,3 %).

Spolu s růstem tržeb porostou průmyslovým firmám v tomto roce i tržby z prodejů do zahraničí, a to v průměru o 4,8 %. Tržby z exportu by přitom měly být výraznější u velkých firem, které očekávají zvýšení tohoto parametru o více než dvojnásobek oproti malým a středním podnikům (průměrný růst tržeb z exportu o 7,6 % pro velké firmy vs. 3,3 % pro firmy malé a střední). Růst tržeb z exportu bude pokračovat i v roce 2023 (očekávané průměrné zvýšení je 4,5 %) a rozdíly mezi predikcemi ředitelů velkých a malých firem jsou pro příští rok výrazně menší – pouze jeden procentní bod.

Překotný růst cen skoro všech vstupů průmyslové výroby (od materiálů, komodit, subdodávek a energií přes cenu lidské práce až po růst cen peněz) se projevil v očekávané ziskovosti, které jsou schopné průmyslové firmy v tomto roce dosáhnout. Výrobní firmy se často nacházejí v situaci, kdy jim sice tržby rostou, ale jejich ziskovost klesá.

Růstem ziskovosti se v tomto roce bude moct pochlubit 41 % průmyslových firem. Skoro stejný počet (39 %) se ale obává opaku. U velkých korporací, které mají mnohdy uzavřené dlouhodobější kontrakty než firmy malé a střední, je tento poměr ještě více alarmující. Snížení své ziskovosti očekává více než polovina (55 %) z nich.

Na snížení zisku se jednoznačně nejvíce podílí cenový vývoj materiálů a komodit, který zejména velkým společnostem působí nemalé potíže. Firmy dále trápí růst cen energií a výpadky v dodavatelsko-odběratelských a logistických řetězcích. Situace bude záviset také na vývoji ceny práce a dostatku kvalifikovaných pracovníků.

Turbulentní doba způsobila, že míra, v níž budou výrobní firmy v tomto roce investovat do inovací, se velmi liší. Polovina ředitelů (47 %) potvrzuje důležitost faktu, že bez investic se český průmysl nikam nepohne. Investovat více se chystají především malé a střední podniky (58 %) oproti jedné třetině (35 %) velkých firem. Dvě pětiny firem (42 %) však v tomto roce více investovat nebudou. Stagnaci potvrzují zejména velké korporace (52 %). Desetina firem (11 %) přiznala dokonce snížení své investiční aktivity.

Rostoucí ceny energií jsou jen viditelnou „bolístkou“ chybějící energetické koncepce, která měla být již dávno připravená. Proto faktory kvalitní energetické koncepce a vyjednání reálných podmínek pro Českou republiku u Evropské komise v oblasti Green Dealu získaly druhé nejvyšší hodnocení oblastí, které by nová vláda měla vyřešit.

 

Diskuse

Diskuse sice měla snahu držet se uvedených témat, nicméně k nim přibyla další, prolínající se celým jednáním. Některá z nich vybíráme.

 

Lidé a vzdělávání

Chybí koncepce vzdělávání v technických oborech. Vysoké školy by měly být hodnoceny podle počtu absolventů, a ne podle počtu přijatých studentů. Je třeba zpracovat analýzu konkurenceschopnosti průmyslu (a dalších oborů) a z ní odvodit počty potřebných odborníků. Následně je třeba motivovat zájemce o studium. Jednou z možností by mohlo být zavedení školného (např. 15 000 korun za semestr), přičemž u podporovaných oborů by je hradil stát. Tento postup by do jisté míry změnil přístup ke studiu technických oborů. Dalším potřebným krokem je podpora nadané mládeže ve všech oborech a na všech úrovních. Hrdost na obor, znalosti a dovednosti získané studiem a praxí musí provázet řemeslníky, techniky i vědce.

 

Průmyslové podniky

Vzhledem k pozici naší země, která patří k nejprůmyslovějším v Evropě, je třeba Green Deal přizpůsobit na naše podmínky – tedy ne plošně přijímat závazky, ale vycházet z konkrétní situace. S tím souvisí energetická koncepce. Diskutující i auditorium se v diskusi a příspěvcích shodli na tom, že jaderná energetika by měla být považována za ekologickou. Její rozvoj je v podstatě jediná a nejvíce ekologická cesta k zabezpečení energií pro rozvoj společnosti do budoucna. Vládní podporu by zasluhoval také vývoj mikroreaktorů.

Diskutující probírali také otázku, co brání větší míře inovací v našich podnicích. Hovořili především o otázkách souvisejících s lidmi. Překážkou je síla zvyku jak zaměstnanců, tak vedení, malý podíl českého kapitálu, lokální omezenost, čekání na dotace. Hnacím motorem inovací je naopak pocit hrdosti a uspokojení z vyřešení problému, zvláště u mladší generace techniků.

Diskuse se rovněž dotkla současného stavu ohledně inflace. Plná zaměstnanost vede ke zvyšování mezd a to zvyšuje inflaci. Ale není to jediný důvod jejího růstu. Stávající situace vychází také z narušených dodavatelských toků. ČNB se nebrání zvyšování základních úrokových sazeb vysoko nad 3 % a dlouhodobějšímu setrvání na těchto úrovních.

Mnoho podniků má dlouhodobé kontrakty, které nyní umožňují překonávat situaci, kdy jsou velmi drahé vstupy (materiál, energie, lidé) a naproti tomu se vytváří nízká přidaná hodnota. Snížení zisku se tím však neomezí, jen se přesune v čase nebo podél dodavatelského řetězce. Do budoucna ale budou nutné inovace, které poskytnou možnost realizovat vyšší přidanou hodnotu. Například digitální dvojčata mohou umožňovat optimalizovat spotřebu energií a podporovat další inovace. Inovace vznikají tam, kde je kreativita a kritické myšlení. A především jde o aktivitu odspodu, z podniků.

Inovace by měly změnit představy spojené s průmyslem od nynějších, jako je např. „zlatá tradice“, „dýmající komín“ a „těžká práce“, k pojmům jako třeba „vysoké platy“, „tvořivá práce“ a „čisté prostředí“.

 

Vláda a stát

V podstatě všechna témata se dotýkala také činnosti vlády a státního aparátu. V analýzách NCP 4.0 se uvádí: „Vláda by měla zdigitalizovat a zmodernizovat státní správu. Měla by nastavit chytrou imigrační politiku pro vysátý trh práce a lákat do země talenty. Měla by modernizovat základní a střední školství, zvýšit konkurenceschopnost škol a podporovat prohlubování a rozšiřování znalostí odborníků v praxi. Nutné bude posílení kapitálového trhu a podpory exportu. A v neposlední řadě by se měla pevně opřít o naše členství v EU a NATO. Vláda by se měla zaměřit především na oblasti, jako jsou stabilita veřejných financí, energetická strategie, vyjednání realistických podmínek pro český průmysl v rámci Green Dealu, vymahatelnost práva, maximální podpora odborného školství a výraznější otevření hranic pro zahraniční pracovníky – to jsou úkoly vlády, nikoli vymýšlení nejrůznějších přímých podpor nebo úlev pro vybraná odvětví. Vláda by měla zásadně odbourat administrativní náročnost podnikání v ČR.“

V diskusi zaznělo směrem k vládě mnoho požadavků. K těm nejdůležitějším patří, že vláda by měla především vládnout (studií již bylo dost) a definovat strategie, které by se neměnily s každou další vládou. Stabilita prostředí je nesmírně cenná věc. Velmi důležitá je závazná energetická koncepce, která by upřednostňovala jadernou energetiku. Vláda by též měla představit a realizovat vizi a strategii, kam budou investovány finanční prostředky. Sem patří také např. změna účelového určení daní tak, aby bylo zájmem samospráv podporovat průmysl na svém území.

Zvláštní pozornost by si rovněž zasloužila strategie změny procesů a kompetencí tak, abychom měli opravdu e-government. Současná státní správa nestíhá tempo digitalizace. Bylo vysloveno přání, aby se státní orgány transformovaly od úřadů „zaklekávajících“ na vybrané firmy na partnera, který poctivým podnikatelům podává pomocnou ruku.

Celá akce přinesla mnoho poznatků, myšlenek, názorů a návrhů řešení. Vzhledem k tomu, že se jí nezúčastnil žádný zástupce vlády, stojí před organizátory a účastníky nelehký úkol závěry zveřejnit, předložit k další diskusi a pokusit se je prosadit do společenské praxe.

 

Radim Adam

Obr. 1. Účastníci diskuse