Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Automatizace v zemích s nastupující tržní ekonomikou

číslo 12/2003

Automatizace v zemích s nastupující tržní ekonomikou

Státy, které vznikly po pádu totalitních režimů v Evropě v devadesátých letech minulého století, dnes formují svoji tržní ekonomiku. Jedním z jejich důležitých úkolů je podpora rozvoje produkce jejich národních ekonomik. K úspěchu v této oblasti jistě může přispět vzájemná spolupráce odborníků těchto zemí.

Předkládaný příspěvek vznikl v rámci práce na programu CEEPUS (viz odstavec Poděkování na konci článku) na základě diskusí pracovníků ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a pracovníků katedry automatizace Elektrotechnické fakulty Technické univerzity v Plovdivu, součásti Technické univerzity v Sofii. Upozorňuje na klady a zápory tzv. levné pracovní síly a vyvozuje, že k vytvoření zajímavých nabídek pro investory lze využít především kvalifikovanou pracovní sílu v kombinaci s automatizací.

Příčiny pomalého rozvoje automatizace

Častým předmětem zmíněných diskusí byly příčiny, pro které tempo rozvoje automatizace v zemích s nastupující tržní ekonomikou v porovnání s průmyslově vyspělými zeměmi světa značně pokulhává. Vedle mnoha jiných – např. nedostatku investičních prostředků, recese průmyslové výroby, problémů privatizace apod. – byla mnohokrát diskutována příčina spočívající v glorifikaci laciné pracovní síly.

Faktor levné pracovní síly zdůrazňují státní činitelé proto, aby do svých zemí přilákali zahraniční investory. Jde o faktor, který mnohdy také skutečně je jedním z hlavních důvodů, proč západní firmy budují v postkomunistických zemích svoje výrobní podniky.

Tab. 1. Průměrné mzdy v Evropě (výběr, zdroj [9])
Stát Průměrná měsíční mzda (EUR)
Bulharsko 150
Slovensko 285
Česká republika 326
Rakousko 1 540
Itálie 1 543
Švédsko 1 983
Belgie 2 066
Německo 2 533
Velká Británie 3 133
Dánsko 3 473

Klady a zápory levné pracovní síly

Láce pracovní síly v zemích střední a východních Evropy je ekonomickou skutečností, jak potvrzují např. orientační údaje uvedené v tab. 1. Jistě by bylo možné uvést a doložit další ukazatele. Cílem tohoto příspěvku ale není statisticky analyzovat a potvrzovat skutečnost, že v porovnání s postkomunistickými státy jsou mzdy v ostatní Evropě, zvláště ve vyspělých zemích EU, mnohonásobně vyšší. Co nás zajímá, jsou důsledky tohoto stavu pro podnikatelskou sféru, a to především ve vztahu k automatizaci technologických procesů.

Levná pracovní síla přináší podnikatelům dvě výhody. Jsou jimi:

  • nízké mzdové náklady, které umožňují zajistit i nízké celkové výrobní náklady,
  • levná pracovní síla je obvykle snadno dostupná.

Obě tyto skutečnosti zdůrazňují investoři, kteří hledají umístění svých investic v rozvojových zemích, aby maximalizovali svoje zisky, i politici rozvojových zemí ve snaze investory přilákat.

Naproti tomu je třeba upozornit na záporné stránky použití levné (tj. obecně méně kvalifikované) pracovní síly, kterými jsou např.:

  • špatná kvalita výsledků práce, která negativně ovlivňuje jakost výrobků, což je z hlediska současného trhu, kladoucího na vysokou kvalitu výrobků velký důraz, velmi nepříjemné (nekvalitní práce je přitom důsledkem špatného postoje pracovníků k filozofii TQM (Total Quality Managment), nebo dokonce z ignorování myšlenek vysoké jakosti, neschopnosti komunikovat v průběhu výrobního procesu apod.),

  • malá spolehlivost výroby v důsledku špatné technologické i obecné kázně, velké fluktuace pracovníků a jejich nedostatečných technických znalostí,

  • malá produktivita výroby vyplývající z malé intenzity práce, nedostatečného vzdělání a nezájmu, či lépe neporozumění vykonávané práci,

  • nedostatečná odborná kvalifikace, která neumožňuje využívat složitou moderní techniku a pracovní postupy (označované jako hi-tech), přičemž obvykle tito lidé neprojevují zájem o zvyšování kvalifikace,

  • jen dočasná konkurenční výhoda zejména v zemích, které se už brzy stanou členy EU a v nichž lze očekávat brzký a rychlý vzrůst ceny pracovní síly.

Po vyhodnocení toho, co vše požaduje současná výroba, je zřejmé, že se převážně jedná o velmi negativní faktory, které převažují nad pozitivy levné pracovní síly.

Podnikatelé bohužel často chybují v tom, že zvažují jen kladné stránky láce pracovní síly a ignorují, ke své škodě, její stránky záporné.

K uvedenému výčtu negativních faktorů levné pracovní síly je třeba poznamenat důležitou skutečnost: u každého faktoru by bylo možné text začít slovy „Ve většině případů …„ Levná pracovní síla totiž nemusí vždy znamenat nekvalitní pracovní sílu. Jestliže podnikatel nalezne levnou pracovní sílu, která je kvalifikovaná, spolehlivá a produktivní, získá tím konkurenční výhodu. Může např. zjistit, že v určité zemi je možné získat levně pracovníky, kteří práci vykonávají velmi pečlivě a jsou schopni se rychle naučit i složité výrobní operace, protože to odpovídá jejich národnímu naturelu. Naproti tomu vliv globalizace způsobuje, že pracovníci velmi rychle zjistí „svoji skutečnou obvyklou cenu„ a snaží se o ni usilovat. Tyto zkušenosti již byly zaznamenány v zemích jako Indie, Malajsie, Thajsko, Filipíny apod. Také je nutné připustit výskyt i zcela opačného případu, kdy na nekvalitní pracovní sílu je zapotřebí vynakládat nepřiměřeně velké náklady.

Důsledky glorifikace levné pracovní síly

Úskalí orientace na firmy, které využívají jen levné pracovní síly, ukazuje příklad firmy Flextronics v moravské metropoli Brno.

Firma Flextronics se rozhodla v městě Brně vystavět podnik na výrobu elektronických desek s plošnými spoji. České noviny o ní v roce 2000 psaly v samých superlativech (viz např. [3], [4] a [5]).

Firma postavila velkou halu za extrémně výhodných podmínek, které pro ni vytvořilo městské zastupitelstvo (rozsáhlé pozemky jí byly prodány za symbolickou jednu korunu, byly jí přiznány značné daňové úlevy apod.).

Byla to však jen jednoduchá, byť rozměrná klimatizovaná hala, kam firma posléze přivezla stroje ze zahraničí, které do ní snadnou montáží umístila. Dále uskutečnila nábor dvou tisíc pracovníků, které zacvičila na vykonávání jednoduchých operací, a zahájila výrobu.

Po dvou letech intenzivní výroby, k překvapení městských radních a hlavně zaměstnanců, ohlásila firma zastavení výroby v Brně a přesun výrobního zařízení dále na východ. Stroje vystěhovala a prázdnou klimatizovanou halu nabídla k prodeji, protože ta mohla být bez problémů využívána i k jiným účelům.

Kdyby se jednalo o složitou výrobu, pro kterou by bylo třeba na místě vybudovat složité zařízení, postavit speciální základy pro přivezené stroje a napojit na výrobní proces složitou infrastrukturu subdodavatelů a služeb, spolu s dlouhotrvajícím náročným výcvikem vzdělaných pracovníků, nebylo by tak snadné výrobu zrušit a přenést jinam.

Bylo neuváženým činem první vlády ČR po „sametové“ revoluci, že rušila velké firmy a výzkumné ústavy v představě, že vše nahradí živnostenskými firmami vyrábějícími suvenýry, přičemž nabízela zahraničním investorům především velké množství levných „zlatých českých ručiček„.

Podobně se situace vyvíjela i v Bulharsku. Průmyslová výroba a s ní i výroba a využití prostředků automatizační techniky podle [7] po roce 1990 prudce klesly, jak ukazuje tab. 2. Velké podniky zabývající se průmyslovou automatizací (např. Priborostroene) většinou byly zrušeny nebo zprivatizovány. Vzniklo mnoho drobných soukromých firem s malým počtem zaměstnanců a s jen nepatrnou výrobou. Nyní jsou vedoucími v oboru automatizace v Bulharsku firmy jako Delta Instruments, Comeco, Unisyst aj. Zájem zahraničních firem investovat do výroby automatizačních prostředků v Bulharsku je prozatím poměrně malý. Firmy jako Siemens, Honeywell, ABB apod. mají většinou v Bulharsku jen obchodní zastoupení, a nikoliv pracoviště, která by vyráběla automatizační techniku anebo navrhovala a realizovala automatizačních projekty.

Tab. 2. Úroveň průmyslové výroby v Bulharsku v letech 1990 až 2000 (zdroj [7])

Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Index (%) 100 58 36 38 37 30 31 19 18 28 33

Co se týče ČR, znamenala změna režimu, mimo jiné, jasný odklon od Ruska a jednoznačnou orientaci na EU. Takže je jen otázka času, kdy výhoda levné pracovní síly se vstupem ČR do EU zmizí a tím pomine i zájem investorů, kteří staví pouze na tomto faktoru.

Nesprávně formulované varianty využití pracovní síly

Automatizace má několik základních cílů. Jsou to:

  • zlepšení řízení výroby,
  • zlepšení kvality výrobků,
  • zvýšení kapacity výroby,
  • lepší využití (ekonomie) materiálu, surovin a energie,
  • lepší využití pracovní síly.

Zdá se, že většina investorů uvažuje při pohledu na náklady na pracovní sílu jen dvě varianty uvedené v tab. 3. Při posuzování vlivu nákladů na pracovní sílu na celkové náklady totiž jednoduše vycházejí z předpokladu, že ostatní náklady a faktory jsou u obou variant stejné, takže je jako jednoznačně výhodná shledávána varianta č. 1. To je ale právě největší chyba! Při takovémto hodnocení jsou ignorovány ostatní, velmi významné faktory, které jsou v globální konkurenci velmi důležité:

Tab. 3. Běžný investorský pohled na vliv pracovní síly

Varianta č. 1 levná pracovní síla nízké výrobní náklady
Varianta č. 2 drahá pracovní síla vysoké výrobní náklady
  • neuvažují se negativní faktory levné pracovní síly a jejich vliv na výrobní náklady (jak jsou diskutovány výše),

  • nízké výrobní náklady se uvažují jako trvalá výhoda konkrétní místní lokality; ukazuje se však, že tato výhoda trvá jen určité, poměrně krátké období,

  • opomíjejí se náklady potřebné na neustálé přemísťování výrobního zařízení za levnou pracovní silou,

  • z úvah se občas vytratí náklady spojené s dovozem polotovarů do místa výroby a náklady na rozvoz finálních výrobků, velmi často se neuvažuje jejich růstový trend.

Z těchto důvodů tak jednoduše formulované varianty, jak je uvedeno v tab. 3, představují nesprávně stanovené alternativy.

Řešení s využitím automatizace výroby

Sestavme Bostonskou matici se čtyřmi kvadranty A, B, C a D (tab. 4) reprezentujícími tyto varianty:

Tab. 4. Investiční varianty při využití automatizace výroby (viz text)

  Levná pracovní síla Drahá pracovní síla
Automatizovaná výroba (investice do automatizace) B D
Neautomatizovaná výroba A C
  • A: Neautomatizovaná výroba s levnou pracovní silou představuje případ jednoduché, málo produktivní výroby.

  • B: Levná pracovní síla v kombinaci s automatizovanou výrobou umožňuje zvládnout i náročnou výrobu, ve které lidé vykonávají jen jednoduché pomocné práce. Využívá se v případě velkosériové a hromadné výroby, kde není třeba příliš často měnit výrobní program. Pokud je automatizace řešena prostřednictvím velmi spolehlivých automatizačních prostředků, postačí k zajištění spolehlivé výroby jen několik kvalifikovaných údržbářů.

  • C: Řemeslná, rukodělná kusová výroba.

  • D: Varianta výroby automatizované prostřednictvím programově řízených systémů obsluhovaných kvalifikovanými pracovníky. V tomto případě lze zajistit velmi produktivní, pružnou výrobu a kvalitní výrobu složitých výrobků, která nejlépe odpovídá požadavkům současného globálního trhu.

Závěr

Skutečnosti se jeví tak, že než spoléhat na láci pracovní síly, by mělo být pro posttotalitní státy výhodnější vytvářet takové podmínky, aby bylo možné nabízet investorům výstavbu podniků spadajících v tab. 4 svým charakterem do kvadrantu D.

Znamená to zaměřit se především těmito směry:

  • stavět na nabídce kvalifikované pracovní síly: technická vzdělanost a dovednosti např. v České republice, na Slovensku a také v Bulharsku jsou na velmi vysoké úrovni,

  • vychovat dostatek vlastních odborníků v oboru automatizace a důrazně prezentovat jejich přítomnost v regionu,

  • vychovat dostatek odborníků, kteří jsou schopni navrhovat složité výrobky a potřebné složité technologické postupy a řídit chod složitých výrobních zařízení,

  • vybudovat infrastrukturu podporující automatizaci (návrh, poradenství, údržba, opravárenský servis apod.) a produkci složitých moderních výrobků s velkou přidanou hodnotou,

  • podporovat zavádění automatizace u vlastních i zahraničních investorů a podnikatelů vhodnými finančními pobídkami,

  • nepodbízet se investorům hledajícím levnou pracovní sílu, ale prezentovat se solidním investorům, kteří chtějí a potřebují využít kvalifikovanou sílu pro náročnou výrobu a tuto kvalifikovanou sílu dokáží přiměřeně ocenit.

Při analýze mnoha neúspěšných podnikatelských záměrů je zřejmé, že častou příčinou neúspěchu byla absence systémového přístupu k celé akci. Podnikání v podmínkách globalizace trhu však, má-li být úspěšné, systémový přístup vyžaduje.

Poděkování

Oba autoři jsou členy řešitelského týmu projektu CZ-0103-02/03 programu CEEPUS (Central European Exchange Programme for University Studies), což je akademický výměnný program zaměřený na multilaterální spolupráci států střední a východní Evropy.

Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MŠMT J22/98:26000013 Automatizace technologií a výrobních procesů.

Literatura:

[1] LILLEY, S.: Automation and Social Progress. Lawrence and Wishart, London, 1975.

[2] WIENER, N.: Cybernetics and Society. Haugton Miffin, Boston, 1954.

[3] KUCHAŘ, V.: Do Brna míří vyspělé technologie. Rovnost, 15. června 2000.

[4] Flextronics přijímá stovky lidí, trh práce nestačí krýt poptávku. Hospodářské noviny, 2. června 2000.

[5] Flextronics přichází s obří investicí 100 milionů dolarů. Hospodářské noviny, 3. července 2000.

[6] STUCHLÍK, D.: Firma Flextronics uzavře brněnský závod, o práci přijde tisíc zaměstnanců. Lidové noviny, 13. července 2002.

[7] VANEV, B.: Automation – Statistical analysis. Ministry of Economy of Bulgaria, 2001.

[8] ZELENÝ, M.: Levná pracovní síla již nestačí. Příklad Porsche. Podnikání Plus 8-9/1998. Zvláštní příloha MSV Brno 98, s. 1.

[9] SLÍVOVÁ, H.: Srovnání platů v Česku a v EU. Lidové noviny, 25. února 2003.

[10] PATOČKOVÁ, M.: Nízké mzdy lákají do Česka investory. MF Dnes, 20. ledna 2003.

doc. Ing. Branislav Lacko, CSc.,
Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
(lacko@uai.fme.vutbr.cz)
doc. Ing. Michail Petrov, CSc.,
Elektrotechnická fakulta TU Plovdiv
(mpetrov@tu-plovdiv.bg)

Inzerce zpět