Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

ARTEMIS – šance pro výzkum v oboru vestavných systémů

ARTEMIS – šance pro výzkum v oboru vestavných systémů

Výzkum a vývoj v členských zemích EU je podporován prostřednictvím rámcových programů (FP). O právě probíhajícím sedmém rámcovém programu (FP 7) jsme otiskli rozhovor s Jiřím Kadlecem (ÚTIA AV ČR) v časopise Automa č. 5/2007 na str. 82. Nyní navazujeme polemikou o nové možnosti, jak získat prostředky cíleně pro výzkum a vývoj vestavných (embedded) systémů, a to prostřednictvím tzv. JTI ARTEMIS (www.artemis-office.org). Jde o právní uskupení Evropské komise, které vzniklo v rámci FP 7 a které si klade za cíl vytvořit jednotný evropský program výzkumu a vývoje napomáhající průmyslu v zemích EU dosáhnout vedoucí pozice ve světě v oblasti vestavných systémů. Artemis není jediným uskupením JTI v rámci FP 7 (viz vložený rámeček Co je to JTI?). Nejdůležitějším rysem JTI je, že jsou financovány z prostředků kombinujících soukromé a veřejné investice. Struktura financování počítá s tím, že průměrně třetina nákladů na projekt bude účastníkům poskytnuta ze státního rozpočtu dané země a šestinu poskytne Evropské společenství (ES), zbývající polovinu hradí průmyslové a výzkumné firmy. Během úvodního období existence společného podniku Artemis (do roku 2017), může být Evropským společenstvím vynaloženo maximálně 420 milionů eur, které by měly být závazně vyčleněny do 31. prosince 2013. Do Artemis se právě nyní hlásí členské země. Přihlášeny jsou již např. Švédsko, Finsko, Slovensko, Slovinsko a další. Česká republika zatím váhá, přestože přihláška sama o sobě ještě nepředstavuje žádný závazek k vynaložení peněz na vývoj. Až na základě vydaných výzev (calls) by měla vláda na každý rok závazně vyhradit ze svého rozpočtu určitou částku na financování výzkumu a vývoje vestavných systémů. Otázkou je, kde tyto peníze vzít. Zeptali jsme se několika odborníků, jaký je jejich názor na zapojení České republiky do iniciativy Artemis. Oslovili jsme i Ministerstvo školství tělovýchovy a mládeže ČR, které má prostředky pro tento projekt vyhradit, ale jeho vyjádření se nám nepodařilo získat.

Co je to JTI?

Pro omezený počet případů a velkých výzkumných programů, které by nemohly být realizovány jinými mechanismy financování výzkumu a vývoje, mohou v rámci FP 7 vznikat společné podniky JTI (Joint Technology Initiative). Každý z nich se zaměří na specifickou průmyslovou oblast a bude mít přesně stanovený cíl. Kombinací soukromých a veřejných investic tím bude zajištěno dlouhodobé financování daného oboru. Jakmile budou vydány výzvy (calls) k podávání projektů, měla by vláda příslušného státu závazně stanovit, kolik peněz vyhradí z rozpočtu na financování projektů JTI své země. Obr. 1 ukazuje, jak je strukturováno financování podniků JTI:

  • pevně stanovený příspěvek ES ve výši jedné šestiny nákladů na každý schválený projekt (na obrázku modře),

  • příspěvek ze státních rozpočtů členských států průměrně dvě šestiny nákladů v podobě ročních závazků k přímému poskytování příspěvků svým výzkumným a vývojovým organizacím (na obrázku oranžově),

  • věcné příspěvky firem a vývojových organizací průměrně tři šestiny nákladů na nezbytné náklady na provádění projektů (na obrázku žlutě).

Zatímco podíl ES na projektu je pevně stanoven, příspěvky státu a firem jsou průměrné. Konkrétní výše národního příspěvku pro projekty se liší podle typu příjemce. Velký průmyslový podnik (P1 a P4 na obrázku) má obvykle nárok pouze na nižší spoluúčast státu než malé a střední podniky (P2 na obrázku). Pracoviště základního výzkumu může potenciálně dosáhnout až na celých pět šestin nákladů spolu s jednou šestinou podpory ze Společenství prostřednictvím JTI. Jestliže se v rozpočtu dané země nenajdou zdroje na financování JTI, jsou její účastníci omezeni pouze na čerpání z příspěvku Společenství, tj. pouze na jednu šestinu nákladů projektů (partner P3 na obrázku).

Evropský parlament v současnosti projednává podrobný legislativní rámec JTI a očekává se, že koncem roku 2007 schválí celkem čtyři JTI a jejich rozpočet.

Jaroslav Doležal: „Je třeba být u toho, když se definuje směr vývoje vestavných systémů.“

Rozhodně je třeba vřele doporučit, aby se Česká republika přihlásila k projektu Artemis. Ten bude hybnou inovační silou v nejbližším období a zásadním způsobem přispěje k praktickému a zásadnějšímu prolínání informačních a komunikačních technologií mnoha dalšími obory. Pro realizaci souvisejících záměrů v praxi byla nedávno založena asociace Artemis Industry Association (Artemisia), která v současné době čítá okolo stovky členů a další rychle přibývají. Reprezentují tři hlavní oblasti: malé a střední podniky (SME), veřejné výzkumné organizace a velké korporace. Seznam členů je velmi působivý (viz www.artemisia-association.org). Je potěšitelné, že v tomto seznamu jsou i zástupci České republiky. Pochopitelnou snahou je „být u toho“, když se určuje další směr vývoje této strategické výzkumné oblasti, a mít přímou účastnickou vazbu na společenství potencionálních partnerů v oblasti výzkumu a vývoje vzbuzující respekt.

Jaroslav Doležal
Honeywell spol. s r. o., National Executive Czech Republic

(http://honeywell.com)
Honeywell působí v České republice již od roku 1962. Dnes se zde zabývá především řízením budov, významných průmyslových procesů, službami spojenými s letectvím a výzkumem. Zaměstnává více než 2 300 lidí v pobočkách v Praze, Brně, Olomouci a v Ostravě.

Ohledně možnosti financování je určitě pozitivní informace, kterou v této souvislosti poskytl Dr. Marek Blažka, sekretář Rady pro výzkum a vývoj:

„Dne 12. července 2007 nabyl účinnosti (byl vyhlášen ve Sbírce zákonů) zákon č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů (na www.vyzkum.cz). Tento zákon, iniciovaný Radou pro výzkum a vývoj, mj. umožňuje spolufinancovat projekty Rámcového programu EU až do maximální výše, která je z veřejných prostředků ČR možná. Poskytnutí prostředků bude možné hned po schválení prováděcího předpisu – nařízení vlády, které připravuje MŠMT. V letošním rozpočtu na výzkum a vývoj v kapitole MŠMT bylo na tento účel schváleno 500 mil. Kč, stejná částka i na r. 2008, od r. 2009 pak 750 mil. Kč. Podmínky jsou tedy vytvořeny, ale informace o nich doposud nepronikly do širší odborné veřejnosti.“

Jiří Kadlec: „Zdroje mohou být vyhrazeny ve zvláštní sekci Národního programu výzkumu MŠMT.“

Podle mého názoru je třeba, aby se Česká republika do projektu Artemis přihlásila a našla mechanismus, podle něhož vláda vždy předem (na základě znalosti obsahu příští výzvy) rozhodne pro určitou výši ročních závazků k přímému financování průměrně třetiny nákladů českých účastníků v úspěšných projektech. Pokud takový mechanismus a zdroje nenajdeme, budou naši účastníci omezeni pouze na čerpání z příspěvku Společenství, tj. pouze jedné šestiny nákladů na projekty (partner P3 na obr. 1), a zájem ze strany českých podniků a vývojářů bude v podstatě nulový. Tím ale přijdeme o další šance pro zapojení do strategicky důležitých iniciativ EU.

Jiří Kadlec
ÚTIA AV ČR Praha

(http://www.utia.cas.cz)
Ústav teorie informace a automatizace Akademie věd ČR se zabývá základním výzkumem v oborech teoretické kybernetiky a výpočetní techniky, především v teorii automatizace a informatiky, pokročilého zpracování dat a znalostí a teorii systémů a zpracování signálů. Věnuje pozornost i využití výsledků a vzdělávání.

Uznávám oprávněné snahy šetřit na všech stranách, přesto doporučuji zařadit do připravovaného Národního programu výzkumu (NPV III, 2009–2014) v podprogramu Informační technologie pro znalostní společnost samostatnou sekci s rozpočtem rezervovaným pro spoluúčast na financování projektů s českými účastníky v JTI Artemis.

Například částka 40 mil. korun ze státního rozpočtu ročně by vedla k realizaci špičkového výzkumu a vývoje v ČR za 120 mil. korun ročně. Podpora našich podniků účastnících se v úspěšných mezinárodních projektech Artemis dovolí udržet a posílit úroveň českého vývoje a podstatně zvýšit šance našich vývojářů ve velkých integrovaných projektech v FP7 i v programu Eureka/ITEA II, zaměřeném na softwarovou techniku. Obor návrhu vestavných systémů bude mít podstatný dopad na schopnost našich výrobců dodat rychle (alespoň ve srovnatelném čase s konkurencí) výrobky s novou funkčností nebo se zlepšenou kvalitou, a tím i s dobrou výslednou cenou.

JTI ARTEMIS

Působení JTI Artemis lze shrnout do několika bodů:

  1. Zemi, která chce být členem JTI Artemis, musí přihlásit její vláda. Přihláška ale ještě nepředstavuje žádný finanční závazek.

  2. Přihlášené členské státy sestaví na podzim 2007 výzvy (calls) k podávání projektů na rok 2008.

  3. Na základě vydaných výzev se vlády členských zemí zavážou, kolik peněz z rozpočtu vyčlení na JTI Artemis na jeden rok, tedy jaké finanční prostředky poskytnou svým výzkumným pracovištím na vývoj vestavných systémů.

  4. Vyhodnocení projektů Artemis bude blízké mechanismu výběru projektů podávaných pro financování z rámcových plánů (FP) Evropské komise, ale při rozhodování budou přítomni zástupci vlád členských zemí Artemis a zřejmě bude přihlíženo i k tomu, kolik peněz členská země na program Artemis vyhradila (aby bylo jisté, že přihlášené subjekty dostanou dostatečnou podporu od vlastní vlády).

  5. Úspěšné projekty jsou financovány podle výše uvedeného modelu – šestina nákladů z ES (pevný příspěvek), třetina (průměrně) ze státního rozpočtu členské země, polovina – průměrný příspěvek firem a vývojových pracovišť.

  6. Účast v JTI Artemis bude v členských státech realizována prostřednictvím vlastních národních programů a ze státních prostředků bude hrazena účast pouze partnerů z dané země. Společný bude jen výběr projektů. Jestliže projekty členské země neprojdou schvalováním, peníze se vrátí do rozpočtu.

Karel Klusáček: „Vázání prostředků z NPV III je proti duchu veřejné soutěže.“

Artemis je nepochybně zajímavá, přínosná iniciativa. Nedomnívám se však, že by bylo možné vyhradit pro ni prostředky v Národním programu výzkumu. Ten bude mít jen velmi limitovaný rozpočet (asi 10 % veřejných peněz na výzkum) a bude určen na financování výzkumných projektů, které uspějí ve veřejné soutěži. Vítěze tedy nelze „definovat předem“. Takže jakékoliv vázání prostředků (i na tak zajímavé projekty, jakým je Artemis) je proti duchu veřejné soutěže.

Karel Klusáček
ředitel Technologického centra AV ČR

(http://www.tc.cz)
Technologické centrum je národním informačním centrem pro evropský výzkum, připravuje analytické a výhledové studie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a zabývá se mezinárodním přenosem technických informací.

Snad jen pro úplnost: Technologické centrum vypracovalo (ve spolupráci s přibližně 70 experty respektovanými výzkumnými autoritami) věcný návrh výzkumných priorit pro NPV III. Na co nakonec přijdou peníze, nerozhoduje TC, nýbrž Rada pro výzkum a vývoj a ministerstvo školství, které si přípravu věcného návrhu NPV III objednalo.

Vilém Srovnal: „Bez této podpory bude obtížné zapojit se do mezinárodního výzkumu vestavných systémů.“

Česká republika by měla projekt Artemis v každém případě podpořit. V současnosti jsou vestavné systémy velmi dynamicky se rozvíjející oblastí a bez této podpory by bylo velmi obtížné, aby se české firmy a vysoké školy zapojily do mezinárodního výzkumu a vývoje v této oblasti.

Vilé m Srovnal
vedoucí katedry měřicí a řídicí techniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava

(http://kat455.vsb.cz)
Katedra měřicí a řídicí techniky na VŠB-TU Ostrava se zabývá regulací, měřením, softwarem pro řízení v reálném čase, elektronickými měřicími přístroji a polovodičovými senzory pro měření technologických veličin a dalšími obory.

Má-li Česká republika zvyšovat podíl na exportu výrobků s vysokou přidanou hodnotou, nelze tuto příležitost opomenout. Obor vestavných řídicích systémů je nejen zásadní pro elektrotechnický průmysl, ale dotýká se dalších oblastí, např. dopravy, průmyslové automatizace, výroby elektrospotřebičů, spotřební elektroniky i lékařských přístrojů.

David Kolman: „Diskuse o tom, zda nastoupit do vlaku, který jsme již vypravili, je nemístná.“

Podle mého názoru je celá současná diskuse o tom, zda se má Česká republika zapojit do iniciativy Artemis či nikoliv, principiálně nemístná. Vestavné systémy natolik oslovily Evropskou komisi, průmyslové partnery i členské státy, že ji navrhli jako pionýrskou oblast pro jedinečnou formu spolupráce. Partneři nového uskupeni JTI mohou prostřednictvím společné organizace provádět výzkumné a vývojové činnosti v rozsahu a tématech, na kterých se domluví.

David Kolmann
Česká styčná kancelář pro VaV Brusel

(http://www.czelo.cz)
Úkolem České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu je napomáhat úspěšnému zapojení českého výzkumu do evropské výzkumné spolupráce, a to zejména prostřednictvím Rámcových programů pro výzkum a vývoj. Kancelář poskytuje zdarma služby výzkumníkům ze všech oborů a vývojových organizací v České republice.

Příprava JTI Artemis nebyla jednoduchá, odborníci z členských států i průmyslu na ní pracovali s různou intenzitou již od roku 2004. Zájmy nehomogenní skupiny výše vyjmenovaných partnerů se podařilo jakž takž sladit v květnu 2007, kdy Komise podala členským státům (Radě EU) formální návrh na ustavení nové iniciativy. V současnosti je návrh v jednání na Radě, schválení se očekává do konce roku.

Jistě je možné diskutovat o tom, zda je ekonomicky i společensky vhodné, aby se výzkum financoval nejen v malých grantových agenturách jednotlivých členských států, kde se všichni někdy až moc znají, ale i na evropské relativně kompetitivní úrovni. Ovšem pokud usoudíme – a naší účastí na jednáních a přípravě JTI Artemis se tak stalo –, že evropský rozměr VaV potřebujeme, je současná diskuse o tom, zda nastoupit do vlaku, který jsme si již vypravili, skutečně poněkud zpozdilá. A dodatečně vznášené argumenty o ceně pro Českou republiku? Jde o řádově desítky milionů korun ročně, za které se díky finančnímu schématu JTI vyvine know-how a produkty i pro český průmysl v hodnotě přibližně trojnásobku. Pro porovnání – můžeme za to mít rovněž např. sto metrů typické české dálnice. Kam je užitečnější investovat, není třeba komentovat, jisté je, že většina našich sousedů investuje do technických oborů, kde se nabízí tak dobře „úročená“ příležitost, jako je tato.

Polemiku vedla Eva Vaculíková

Obr. 1. Struktura financování projektů v rámci JTI

Příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde