|
5. mezinárodní kolokvium o hydraulice a pneumatice v Cáchách
V březnu 2006 se v Cáchách konalo 5. mezinárodní kolokvium o hydraulice a pneumatice (5. IFK – Internationale Fluidtechnische Kolloquium). Zúčastnilo se ho více než 600 výrobců, vědců a uživatelů. V sedmdesáti přednáškách byla diskutována aktuální témata z oblasti hydrauliky a pneumatiky. Kromě přednášek se konala také odborná výstava, kde byly představeny nové produkty předních firem z oboru hydrauliky a pneumatiky.
V zahajovacím referátu byl popsán způsob řízení pneumatických a hydraulických systémů pro stacionární aplikace vyvinutý v IFAS (Institut für fluidtechnische Antriebe und Steuerungen) ve spolupráci s VDMA (Verband Deutscher Maschinenbau- und Anlegenbau e.V.). Problémem při řízení těchto systémů je množství existujících provozních sběrnic a protokolů. Proto byl vyvinut protokol, nezávislý na sběrnici, který zahrnuje standardizované rozhraní pro ventily, pohony a další části hydraulických systémů. V protokolu lze deklarovat typy dat, proměnné a vzájemné vazby mezi nimi. Protokol umožňuje výměnu jednotlivých částí hydraulického systému, aniž by musel být změněn software nebo pomocné prvky systému.
Každý řídicí systém během času vyžaduje inovaci nebo zdokonalení funkce. Na tento problém se soustředili velcí výrobci těchto systémů určených pro pneumatiku a hydrauliku, např. Rexroth (BODAS), Sauer-Danfoss (Plus 1) nebo Parker Hannifin (IQAN). Ti představili softwarové nástroje, které uživatelům umožňují prvky systému jednoduše programovat a konfigurovat. Například u systému Plus 1 jsou k dispozici nástroje pro grafickou podporu programování. Jestliže hardwarové moduly disponují rozhraním kompatibilním s Plus 1, lze jejich softwarovou reprezentaci bez problémů začlenit do řídicího systému metodou plug-and-play. Výhodou pro aplikační inženýry je možnost úpravy jejich funkcí bez speciálních znalostí programování daného modulu.
Pozornost byla věnována i pneumatickým systémům, které jsou kompaktní, mnohostranné, flexibilní, silné, rychlé a cenově dostupné, a odpovídají tedy požadavkům uživatelů. Jako příklad byla představena třídička rýže od firmy Festo, která s pomocí senzorů rozezná špatná zrnka. Skupina rychloběžných ventilů poté vyvine velmi krátké vzduchové impulsy, které špatná zrnka vytřídí.
Dalším příkladem je použití pneumatiky ve strojích na zpracování kovů. Při kontrole pozice ocelového plechu nebo obrobku při obrábění nebo tvarování často nelze z důvodu znečistěného provozního prostředí použít optické senzory. Řešení od firmy Bosch-Rexroth pracuje se senzory sledujícími změnu tlaku, které dokážou určit polohu obrobku v rozsahu od 0,01 do 0,4 mm s přesností 10 µm. Digitální řízení magnetických ventilů umožňuje automatické nastavení pozice.
Tento článek může být pro zájemce pozvánkou na 6. IFK, které se bude konat za dva roky v Drážďanech (bližší informace viz http://www.ifk2006.de).
Lucie Pírková
|