Aktuální vydání

celé číslo

07

2019

Řízení dopravy a budov

celé číslo

Úvodník

Vážení a milí čtenáři,

v tomto čísle najdete několik článků věnovaných tzv. chytré výrobě, smart manufacturing, popř. chytrým továrnám, smart factory. Jistě jste si všimli, co všechno je nyní smart, chytré a (uměle) inteligentní: od celé továrny přes výrobní linky až po poslední koncový spínač. Žel v mnoha případech je možné slovo smart bez jakýchkoliv rozpaků vynechat – jde jen o reklamní okrasu, stejně jako slova a termíny inovativní, sofistikovaný, přední světový nebo orientovaný na budoucnost.

Co je to tedy chytrá výroba? Jen reklamní slogan? Nikoliv. Je to především výroba integrovaná, propojená, tj. výroba, kde jednotlivé komponenty, stroje a linky vzájemně komunikují. Integrace v chytré továrně by měla procházet všemi úrovněmi od snímačů až po systémy MES a ERP, popř. s rozhraním do cloudu. Může jít o jednotný systém komponent od jednoho výrobce, popř. z jednoho tzv. ekosystému (ekosystém je z definice uzavřený systém oddělený od svého okolí; proto buďte obezřetní, když někdo mluví o otevřeném ekosystému), nebo naopak o systém otevřený, postavený na společné platformě. Oba přístupy mají svá pro a proti: první jednodušší integraci, zaručenou kompatibilitu, větší přehlednost a snazší údržbu, ale závislost na jednom dodavateli (nebo jeho partnerech), zatímco druhý větší flexibilitu, možnost využít stávající zařízení, ale náročnější integraci systému a více práce pro projektanty, vývojáře i údržbáře.

Komunikace sama o sobě však k „chytrosti“ výroby nestačí. K tomu, abychom mohli mluvit o chytré výrobě, je třeba umět takovýto integrovaný systém využít k realizaci funkcí jako zvyšování efektivity, snižování energetické a materiálové náročnosti nebo zajištění údržby. Projděte si prosím články v první třetině časopisu, tam se o chytré výrobě hodně dozvíte např. od firem ASM, Delta nebo Murrelektronik.

Hodně diskutovanou otázkou je v současné době zabezpečení dat a komunikací v takovýchto integrovaných výrobních systémech. Nikdo nepochybuje, že jde o reálné hrozby. Věnují se jim články na str. 24 až 29.

V tomto čísle je také článek o českém průmyslovém blockchainu ElA blockchain (str. 22 a 23). Za celou iniciativou stojí tým nadšených lidí z akademické sféry i z průmyslu a zaštiťuje ji Elektrotechnická asociace ČR. Hlavní využití blockchainu je k ověřování digitálního vlastnictví – zdaleka nemusí jít jen o populární bitcoiny (s tímto využitím ElA blockchain nepočítá), ale také o certifikáty, doklady o původu zboží, smlouvy, dodací listy, výrobní nebo technickou dokumentaci atd. Kdyby vás téma článku zaujalo, napište nám do redakce, poskytneme vám bližší technické údaje i informace, jak se do blockchainu zapojit.

V tomto čísle nenajdete další díl seriálu o programování PLC. Jeho díl věnovaný sekvenčním úlohám vyjde v příštím čísle. V tomto čísle jsme považovali za důležitější informovat vás o novém výukovém středisku Foxee Lab, které vzniklo v Hradci Králové (provozuje jej firma Smart BIT za podpory firmy Teco) a jehož cílem je přitáhnout mladé lidi k programování a k technice obecně. Současně má jít o místo setkávání pedagogů, nadšených studentů a lidí z praxe průmyslové automatizace. Článek najdete na str. 42 až 43.

Přeji vám, vážení čtenáři, příjemné čtení v horkých letních dnech.

Petr Bartošík, šéfredaktor